Dotace, které do Česka plynou z Evropské unie jsou často rozptýleny do desetitisíců malých a z pohledu národního hospodářství zbytných projektů, které nepřinášejí potřebnou přidanou hodnotu, nemají potenciál směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své zprávě o řízení peněz EU v ČR, tzv. EU Report 2025.
Projekty podle NKÚ nepomohly ani k vyrovnání úrovně regionů ČR s průměrem EU. Zároveň se podle zjištění kontrolorů ukazuje, že globální krize doléhají na ČR významněji než na většinu ostatních členských zemí. »To nasvědčuje chybnému dlouhodobému směrování podpory z rozpočtu EU a obecně řízení hospodářské politiky. Neinvestovalo se do nových a progresivních oblastí a oborů, které by nám umožnily přesun k moderní inovační ekonomice s vysokým a udržitelným tempem růstu,« konstatoval NKÚ ve zprávě, v níž shrnul výsledky kontrol za období od 1. dubna 2024 do 31. března 2025, které se věnovaly evropským dotacím.
NKÚ jako příklad uvádí, že tuzemský hrubý domácí produkt v paritě kupní síly vůči průměru EU se zvýšil o devatenáct bodů. Polský HDP naproti tomu vzrostl za stejnou dobu o 33 procentních bodů.
Potřebujeme nová pravidla a mantinely
»Dosud jsme potenciál, který s sebou evropské peníze přinášely, plně nevyužili. Ale právě v těchto měsících vrcholí příprava víceletého finančního rámce na období po roce 2027, který stanoví pravidla pro využití rozpočtu EU na dalších sedm let. Je zřejmé, že udržet stávající podobu a principy systému evropských dotací není možné. Je potřeba v něm provést razantní změny. Na nové politické reprezentaci bude, aby vyjednala taková pravidla a mantinely, které nám umožní maximalizovat dopad každého eura, které k nám doputuje,« okomentoval situaci prezident NKÚ Miloslav Kala.
K tomu bude podle něj zapotřebí prostředky jasně zacílit, podporu koncentrovat do vybraných oblastí hospodářství, podpořit projekty, které mají vysoký potenciál dlouhodobého prorůstového efektu a vysoké přidané hodnoty, a zajistit, aby vydané prostředky měly multiplikační efekt. Bude zároveň třeba radikálně zjednodušit pravidla, průběžně kontrolovat dosahování cílů a zvýšit spoluúčast příjemců dotací. Cílem by také mělo být, aby žadatelé a příjemci dotací nemuseli využívat nákladných služeb externích společností dotačního byznysu.
»Byť se může zdát, že peněz z Evropy nám stále přitéká dost, mějme na paměti, že jich je o poznání méně než v předchozích programových obdobích a nadále jich bude citelně ubývat. O to více teď záleží na důsledném stanovení velmi omezeného počtu priorit a na efektivním použití těchto zdrojů,« upozornil Kala.
NKÚ v kontrolovaném období schválil devatenáct kontrolních závěrů z akcí, které se týkaly právě evropských peněz. Proti dřívějšku zjistil o pětinu víc pochybení, hlavně pokud šlo o nehospodárnost, neúčelnost nebo neefektivnost, ve dvou případech podal trestní oznámení.
(jad)
Diskuze je uzavřena.