Již před polovinou křídového období vlivem posunu zemských desek začala poklesávat severní část Českého masivu a někdy uprostřed cenomanu se do toho prostoru dostalo moře. A pobřeží toho moře zasahovalo dost hluboko do dnešních Čech a také na západní Moravu. Vytvořila se zde pobřežní zóna s četnými zálivy, ostrovy a ostrůvky, tvořenými prastarými horninami starohor a prvohor.
Abychom však byli spravedliví, pobřežní zóna byla i, z pohledu dnešního, i na severním okraji českého moře křídového a jeho vody omývaly pobřeží tzv. Západosudetského ostrova od Drážďan, přes Lužické a Jizerské hory až Ke Krkonoším a Orlickým horám. Z počátku chladné a později teplé moře »středozemního typu« prošlo několika fázemi ochlazení a oteplení, což mělo velký vliv na život v tomto moři. Život na písčitém dně v mělkém moři byl odlišný od života u břehu, nadto ještě namnoze skalnatého, a jiný život žil zase v průlivech mezi nesčetnými ostrovy, ostrůvky a ostrohy, jak je vytvářelo tehdejší rozmanité území. Na písčitém dně bývali hojní mlži hřebenatky (rod Pecten), které jsou někdy pro svůj pohyb ve vodě označovány jako »mořští motýli«.
Ale žily zde i mnohé jiné druhy, např. ústřice rodů Ostrea či Exogyra. Často je pronásledovali draví plži rodu Natica či rodu Gyrodes. Některé lastury mlžů jsou provrtány krásně okrouhlým otvůrkem, jímž plž vysával svou oběť. Tam, kde proudila mořská voda, v průlivech mezi ostrovy, se vyskytovaly ústřičné slapy. Byla to místa, kam proudící voda přinášela kyslík a spousty živin a tak se zde nahloučeným ústřicím žilo opravdu dobře. Často toho využívali i draví plži rodu Murex, se silnostěnnou schránkou, pro něž slapové ústřice poskytovaly téměř nevyčerpatelný zdroj výživy. Ovšem nejbohatší život byl v těsné příbřežní zóně, kde porosty mořských hub a korálů skýtaly vhodné prostředí pro mnoho druhů mořského života. Nejen ústřice, i když těch zde bývalo opravdu hodně, jak svědčí paleontologické nálezy. Kromě těch ústřic, korálů a mořských hub zde žili další mlži a plži, mechovky a lilijce, mořské hvězdice a hojně ježovky rodu Cidaris, žilo zde mnoho druhů serpulidních červů, jednobuněčné foraminifery, ramenonožci rodů Rhynchonella, Terebratula a ještě jiné a mořské houby sponce. V místech mírnějšího působení mořských vln jich byly tisíce. Často se nacházejí v příbřežních usazeninách a dostávaly se často i do klidného sedimentačního prostředí, ze kterého pocházejí tzv. scyfiové jemnozrnné pískovce. Vyskytovali se zde také hlavonožci amoniti a jim příbuzné loděnky. Na útesech žili také mlži rudisti a vytvářeli zde rudistové útesy. Hodně schránek bylo splavováno do tzv. kapes, prohlubenin v mořském dně, kde se jejich schránky ukládaly spolu s valouny hornin. Že v tehdejším moři zuřily i velké bouře, svědčí bouřové sedimenty (třeba u Červených Peček), do kterých se ve velkém množství dostávaly schránky utržených ústřic.
Dlouho a dlouho by se dalo psát o zdejším životě, byl velmi pestrý a podobných úseků pobřeží křídových moří je ve světě jako šafránu. Važme si jich, vypovídají nejen o tehdejším životě a jeho podmínkách, ale ukazují nám, jak dnešním zaneřáděným mořím nejrůznějšími odpady chybí život.
Václav Ziegler