Papírovník čínský (Broussonetia papyrifera) je rostlina z čeledi morušovníkovité (Moraceae) původem z Asie. Do Evropy byla tato unikátní dřevina přivezena v 18. století francouzským botanikem Pierrem Augustem Mariem Broussonetem z Montpellier. Jeho příjmení bylo použito jako rodové jméno ve vědeckém názvu rostliny.
Jedná se o dvoudomou dřevinu s velkými nepravidelně tvarovanými listy. Mladé listy jsou srdčité a starší výrazně vykrajované podobně jako listy fíkovníku nebo moruší. Stromy jsou ve své domovině vcelku vysoké, ale u nás většinou nepřesáhnou 4–5 metrů. Roste téměř v jakékoli dobře odvodněné půdě, přednostně živné. Ve volné přírodě teplejšího klimatu má tendenci se plevelit a stát se invazní dřevinou. Potřebuje slunce nebo jen lehký polostín. Řez, pokud je nutný, je třeba provádět vždy v období dormance, tj. v době, kdy je rostlina utlumuje růst (v listopadu až prosinci), aby nedošlo k úniku mízy.
Papírovník je mrazuvzdorný, vydrží teploty i hluboce pod bodem mrazu (až mínus 24 °C), starší a dobře zakořenění jedinci mohou zvládnout i o pár stupňů níže. Lýková vlákna z vnitřní vrstvy kůry papírovníku sloužila v Číně a Indočíně k výrobě kvalitního, pevného papíru a textilií. Vlákna jsou pevná a před příchodem nylonu se z nich také zhotovovaly provazy. Dužnaté části plodů jsou jedlé a mají sladkou chuť. Dřevo slouží k výrobě nábytku, listy a plody jsou užívány v lékařství. Pěstování rostliny má dlouhou historii v Polynésii, kde se z vláken zhotovovaly oděvy.
V areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava lze tento starodávný kulturní strom obdivovat v jediném exempláři v blízkosti expozičně-chovatelského zařízení Vadtha ni – chrám gibonů.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/David Kubala
Diskuze je uzavřena.