Úloha zdravotních sester v českém zdravotnictvím v posledních letech výrazně stoupla. Už neplní funkci pomocného personálu, v nemocnicích mají víc pravomocí, samostatnosti a lékařům jsou rovnocenným partnerem. Problémy českých nemocnic s nedostatkem zdravotnického personálu však nadále přetrvávají.
Ve snaze zabezpečit dostatek zdravotních sester a zabránit jejich odchodům se jim nemocnice snaží vytvořit co nejlepší podmínky. Například jablonecká nemocnice začínajícím zaměstnancům nabízí individuální zaučení se zkušenou mentorkou, zkrácené úvazky a péči o psychickou pohodu.
»Ošetřovatelská práce se posunula o velký kus dál. Sestry se dnes starají například o hojení chronických ran, pomáhají se starat o diabetiky a sledují změny zdravotního stavu pacientů. Dřív bývaly vnímány spíš jako podřízené lékaře, dnes jsou rovnocenné kolegyně, které mají mnohem víc odpovědnosti,« uvedla náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Nemocnice Jablonec nad Nisou Jitka Řehořová.
K rychlé proměně profese přispěla podle ní i pandemie covidu. Když chyběl personál, bylo potřeba, aby sestry zvládaly víc činností samostatně. »V krizových chvílích převzaly část kompetencí, které dřív náležely výhradně lékařům. Ukázalo se, že to funguje, a řada pravomocí sestrám zůstala i po návratu do běžného provozu,« popsala Řehořová.
Důležitý je první kontakt s praxí
Právě změna přístupu přitahuje nové zájemce. Ošetřovatelství přestává být vnímáno jako »pomocná« profese a zájem o studium i práci samotnou roste. I přesto je sester v praxi nedostatek, a zvlášť těch, které by v oboru vydržely dlouhodobě. V jablonecké nemocnici proto kladou velký důraz na to, jak vypadá první kontakt sester s praxí. »Každá nově nastupující sestra prochází adaptačním procesem. Dostane k sobě zkušenou zdravotní sestru – mentorku, která ji celým počátečním obdobím provede,« vysvětlila Řehořová.
Zaškolování je vždy individuální. Cílem není jen naučit nové sestry pracovní postupy, ale hlavně je podpořit, aby se cítily jistě a zapadly do kolektivu. »Začínající sestra mě první dny stínuje, sleduje, co dělám, a postupně si práci zkouší sama. Od péče o pacienta až po vedení dokumentace. Celý proces zaučení většinou trvá tři měsíce, ale záleží vždy na šikovnosti sestry. Pokud potřebuje víc času, věnuji se jí déle, aby si byla jistá a zvládla všechno bez stresu,« doplnila všeobecná sestra interní jednotky intenzivní péče Martina Lušková, která má na oddělení již čtvrtým rokem na starost adaptaci nových sester. »Vidíme, že když sestra projde dobře vedeným zaškolovacím procesem, zůstává. Práce jí dává smysl a necítí se být na všechno sama. Dřív jsme byly hozeny do vody. Prakticky všechno jsme se učily za pochodu a často jsme se ani necítily jako součást týmu. Dneska už to mají nové sestry mnohem snazší. Ten rozdíl je obrovský,« uvedla.
V Jablonci si uvědomují, že pokud chtějí sestry v oboru udržet, nestačí jen kvalitní zaškolení. Důležitá je i podpora psychické pohody, profesního růstu a rovnováhy mezi prací a osobním životem.
Důležitým prvkem je i flexibilita. Proto jablonecká nemocnice nabízí zkrácené úvazky nebo individuální plánování směn. »Snažíme se sestrám vytvořit podmínky, které jim umožní dělat práci dobře a zároveň zvládat rodinu nebo studium. Když cítí, že jim vycházíme vstříc, zůstávají s námi dlouhodobě,« doplnila Řehořová.
(jad)