Analýza – Boj občanů s úředníky a politiky o pozemky za stovky milionů korun trvá už 20 let! z 29. 6. 2025, vyvolává rozpaky.
Jistě, profesor Parkinson by autorku pochválil, neboť popsala, jak dobře ty jeho zákony byrokracie fungují. Jinak to vidí dotčení občané – ať už jako zainteresovaní, ať už jako dotčení úředníci. Dvacetiletý spor (v Česku nic mimořádného) je prý už na mrtvici. Ale pojďme k věcné stránce problému.
Nadměrný hluk je vážným problémem letecké dopravy
Letiště je zařízení určené ke startování a přistávání letadel. Dopravní a ještě více vojenská letadla mají tu nectnost, že jsou přes všechen technický pokrok značně hlučná. Svým nadměrným hlukem ohrožují veřejné zdraví. Nejen pracovníků letiště, ale také lidí bydlící v okolí letiště. Jejich nadměrný hluk vadí na letištích a v jejich okolí, pod startovacími a zejména přistávacími drahami. Ke zmírnění negativních dopadů provozu letiště na okolní zástavbu se ve slušné společnosti zřizují ochranná hluková pásma, kde je obvykle zakázána výstavba bytů i občanského vybavení, a tu stávající je snaha vymístit. Autorka si jménem zainteresovaných občanů nestěžuje na absenci takového ochranného protihlukového pásma, jak by se dalo čekat, ale na jeho existenci!
Co tomu říká hlavní gestor ochrany veřejného zdraví – hygienik? Prý padá do mdlob a drmolí cosi o své profesní bezmocnosti.
Když autorka srdceryvně píše o zájmu občanů postavit si v ochranném hlukovém pásmu letiště byty a bydlet v nich, neuvádí, zda mluví o zájmu občanů, kteří by tam chtěli bydlet, nebo o zájmu soukromých developerů, kteří tam rozhodně bydlet nehodlají, ale rádi takovou možnost s pořádným ziskem jiným prodají.
Od autorky se dozvídám, že vojensko civilní letiště v Českých Budějovicích je jediné v Česku (zřejmě myšleno kromě hlavního letiště ČR – státního letiště Praha Ruzyně), které má ochranné hlukové pásmo, a dožaduje se jeho zrušení. Naráží přitom na neprůchodnou bažinu byrokracie. Mám za to, že přiměřené ochranné hlukové pásmo by mělo mít každé letiště dopravní, vojenské i vojensko dopravní. Nemluvím o konkrétních parametrech takových protihlukových ochranných pásem, ty závisejí zejména na přistávacích a startovacích dráhách a nepřekvapivě se dotýkají především osídlení pod nimi, včetně zamýšlené další výstavby.
Jen tak mimochodem, v pražském Suchdole, 34 let sužovaném drsnými rozvojovými záměry hlavního města Prahy, jsou v těchto měsících mimořádně spokojeni, když letadla kvůli rekonstrukci hlavní přistávací dráhy v Ruzyni byla odkloněna na modřanský koridor. Tím vážně znepříjemňují život obyvatelům sídlišť Nové Butovice, Dědina ad.
Situaci zhoršuje zlé ustanovení občanského zákona, prosazené k 1. lednu 1992 z iniciativy ministra financí Václava Klause a jeho tzv. ekonomických ministrů, že tzv. objektivní škody, tj. škody způsobené řádným provozem povolených technologií, nese poškozený a původce za ně nezodpovídá. Jistě i proto máme tolik nesouhlasů občanů s těmi či oněmi závadnými rozvojovými záměry (i často liknavě řešenými tzv. starými ekologickými zátěžemi). Orgány ochrany životního prostředí a veřejného zdraví bývají velmi často převálcovány.
Co na to hygienik? Prý se radši neptejte!
Z hlediska nadměrného hluku jsou málo problematická letiště pro letadla zemědělská, lesnická, sportovní. Kvůli nim není nutné ochranná protihluková pásma zřizovat. Mám na mysli letiště z hlediska reálného provozu, ne z hlediska úředního statutu, Těch 91 mezinárodních veřejných dopravních letišť v Česku sice prý odpovídá požadavkům statistiky, ale s realitou nemá mnoho společného. Obvykle jde o venkovská (okresní) letiště, bez dopravního a vojenského letectví.
Nedivil bych se, kdyby se kolem ploch pro požadovanou bytovou výstavbu neděly čachry. Zkušenost říká, že levný nákup pozemků a následné prosazení jejich přeměny například ze zemědělské půdy na stavební v územním plánu jsou účinným nástrojem spekulací, samozřejmě na účet veřejných zájmů. Že v pozadí bývá neomalené lobbování a často i korupce, netřeba připomínat.
Místo závěru
Ochrana veřejného zdraví proti nadměrnému hluku zůstává v Česku neutěšená. Určit ministerstvo životního prostředí jako hlavního gestora pro ochranu před hlukem a vibracemi v rámci přestavby řízení ochrany životního prostředí v Československu v letech 1990-92 neprošlo, hygienik dostal v rámci resortu zdravotnictví ještě nedůstojnější postavení, než měl za socialismu. Navíc byl zásadně personálně redukován za pravicové Nečasovy vlády na polovinu a za Fialovy vlády znovu na polovinu, takže mnohé personálně nestíhá. Prý je to v pořádku. Prý je to dobře. Ještě by prý mohl komplikovat v řadě případů perverzně pojímaný rozvoj.
Ochranná protihluková pásma vesměs chybí i kolem dálnic a dálničních radiál. Život tam pak připomíná exhalační a hlukové peklo, nejen při nechvalné Severojižní magistrále v Praze. Ptáte se, co na to pražští radní? Nic. Nedávno nám vysvětlili, že chystaná stavba Filharmonie Praha se uskuteční v pražských Holešovicích mezi Severojižní magistrálou a kralupskou koridorovou tratí. Jestli jsem víceprimátorům pro územní plán a strategii rozvoje Petru Hlaváčkovi (STAN) a pro dopravu Zdeňku Hřibovi (piráti) dobře rozuměl, horší lokalitu pro Filharmonii již v Praze nenašli.
Z železničářských kruhů se proslýchá, že také výstavba Filharmonie vedle nového nádraží Praha Bubny plus výstavba nové železniční zastávky Praha Výstaviště citelně zdraží z 1,5 na 4,5 miliardy korun. K novému nádraží i Filharmonii prý přivedou i tramvaj. Ekologové z Troje léta marně chtěli, aby se na uvolněných prostorách nádraží Praha Bubny vybudoval park.
Jan Zeman