AKTUALIZUJEME
Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň dnes šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
Bankovní rada považuje rizika vývoje odhadovaného v rámci květnové prognózy za výrazně proinflační, uvedl na tiskové konferenci po jednání rady guvernér ČNB Jiří Rusnok.
»Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou ČNB, přičemž jde o zcela nezbytnou podmínku pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky,« řekl guvernér. ČNB podle něj svoji strategii aktuálně prováděných devizových intervencí nemění. »Dalšímu oslabování koruny brání intervence ČNB na devizovém trhu. ČNB má dostatečně velké devizové rezervy i v mezinárodním srovnání,« doplnil.
Za rizika působící ve prospěch růstu cen rada ČNB považuje vyšší růst cen doma i v zahraničí, prudké zdražení energií v souvislosti s obavami o zastavení dodávek z Ruska, slabší kurs koruny, hrozbu ukotvenosti inflačních očekávání a vývoj rozpočtové politiky. Nejistotami jsou podle guvernéra další vývoj války na Ukrajině a budoucí nastavení úrokových sazeb v zahraničí.
ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 1,25 bodu na osm procent. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 1,25 bodu na šest procent.
Pro dnešní rozhodnutí hlasovalo pět ze sedmi centrálních bankéřů. Dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Šlo o poslední měnově-politické jednání pro stávajícího guvernéra Jiřího Rusnoka, viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a člena rady Vojtěcha Bendu. Těm na konci června vyprší mandát. Novým guvernérem se stane stávající člen rady Aleš Michl, který již avizoval, že na dalším měnovém zasedání v srpnu navrhne stabilitu sazeb.
Analytici hodnotí růst sazeb z různých pohledů
Podle prohlášení Michla a dosavadních odhadů by nová rada měla vůči zvyšování sazeb zaujmout rezervovanější postoj.
»Uvidíme ale, jakou rétoriku budou prosazovat a co vše nás v boji proti tak vysoké inflaci čeká. Aktuálně se s inflací potýká celý svět a je otázkou, jakou taktiku zvolí ČR,« upozornil obchodní ředitel společnosti eBury pro ČR a Slovensko Tomáš Kudla. Zvyšování sazeb je podle něj účinný nástroj, jak inflaci zastavit nebo zpomalit. V Turecku bojovali s inflací snižováním úrokových sazeb a postupně došli až na hodnotu inflace 73,5 %, poznamenal.
Další výrazné navýšení základní úrokové sazby ale ve střednědobém horizontu přispěje k potlačení ekonomického růstu, míní partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička. Již ve třetím a zejména pak čtvrtém čtvrtletí se tuzemská ekonomika podle něj ocitne s nejvyšší pravděpodobností v recesi. Otázkou je, jak bude hluboká a jak dlouho bude trvat, dodal.
»Růst sazeb drasticky ovlivní hypoteční úvěry, které se pro velkou část domácností stanou nedostupné,« uvedl hypoteční analytik ze společnosti Ušetřeno.cz Daniel Gorol. Na počátku roku stačilo domácnosti, aby měla celkový čistý příjem kolem 32 300 korun pro dosažení třímilionové hypotéky při čtyřprocentním úroku. Nyní po zvýšení sazeb ČNB očekává, že ceny hypoték vzrostou k osmi procentům a domácnost bude potřebovat téměř 50 000 Kč. Měsíční splátka dosáhne 22 013 Kč, což je o 7709 Kč více, než pokud by si hypotéku domácnost vzala na počátku roku, vypočetl pro splátky třímilionové hypotéky se splatností 30 let.
Výnosy z vkladů zůstanou kvůli inflaci záporné
Dnešní zvýšení úrokových sazeb České národní banky nic nezmění na tom, že reálný výnos všech spořicích i termínovaných bankovních vkladů je vzhledem k dvouciferné inflaci záporný. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu.
»Ty nejlepší termínované vklady se úroky přibližují k současné úrokové sazbě, osm bankovních domů nabízí úrok pět nebo více procent,« uvedl analytik Portu Filip Louženský. Velké banky si ale podle něj vysoké úroky podmiňují například investicí do svých produktů. Malé bankovní domy také nabízejí relativně vysoký úrok, ale podmínky často žádné nemají. Po dnešním zvýšení sazeb je možné očekávat rychlou reakci a zvednutí úroků na termínovaných vkladech hlavně ze strany menších bank, dodal Loužecký.
Spořicí účty jsou tradičně pomalejší a ukazují neochotu hlavně velkých bank zvýšit sazby, upozornil Louženský. Z klientských vkladů tak masivně profitují, protože jsou schopny peníze půjčit jiným klientům, a to s úrokem vyšším, než je hlavní sazba od ČNB. Úroky na spořicích účtech se pohybují obvykle od 0,1 do 4,5 procenta. Většinou přitom platí, že čím vyšší úrok, tím více podmínek. Některé banky mají vysoký úrok jen na částkách do 100 000 Kč nebo musí být část vkladu zainvestována do produktů dané banky.
Menší bankovní domy mají podle Louženského naopak často jako hlavní podmínku například použití debetní karty, což je podmínka, kterou bez problémů splní každý, kdo občas nakupuje. Na zvyšování úroků na spořicích účtech banky obecně reagují velmi pomalu, a to na rozdíl například od termínovaných vkladů nebo hypotečních sazeb.
Úroky na jednodenních vkladech se v dubnu dostaly na 0,59 %, vklady s dohodnutou splatností na 4,16 %, data za květen v databázi ČNB zatím nejsou dostupná. Od srpna minulého roku setrvale klesal objem nových jednodenních vkladů domácností, což buď ukazuje na zhoršování finanční situace domácností, nebo na preferenci spořících či investičních alternativ před běžným a spořícím účtem, podotkl analytik.
Úrokové sazby u hypotečních úvěrů rostou vždy velmi rychle po oznámení zvyšování ze strany ČNB. Systém ČNB uvádí sazbu nových úvěrů na 3,86 % za měsíc duben, data za květen zatím nejsou dostupná. Hypoindex společnosti Fincentrum uvádí sazbu 5,71 % za červen a sazba se rychle zvýší v reakci na aktuální zvýšení. »Je pravděpodobné, že rada v srpnu novém složení již dále sazby zvyšovat nebude a v takovém případě se zastaví i zvyšování úrokových sazeb. Přehřátý hypoteční trh tak pomalu začíná ochlazovat,« poznamenal Louženský.
(ici)