Nejisté zaměstnání, klimatická krize a sociální média jsou příčinou alarmujícího nárůstu duševních poruch mezi mladými, zjistil výzkum komise The Lancet Psychiatry Commission on youth mental health, na nějž upozornil deník Guardian.
Výzkum komise zjistil, že je naléhavě nutné řešit tyto hnací faktory a zlepšit léčbu duševního zdraví, aby se zastavila míra předčasných úmrtí, invalidity a ztráty potenciálu, které se v posledních dvou desetiletích stupňují.
Práci, která byla zveřejněna ve středu, vedl výkonný ředitel australského centra Orygen Centre of Excellence in Youth Mental Health, psychiatr Patrick McGorry, který uvedl, že »jde o nejzávažnější problém veřejného zdraví, který máme«.
»Kdyby k rychlému zhoršování zdravotního stavu docházelo v jakékoli jiné oblasti zdravotnictví, jako je cukrovka nebo rakovina, vlády by přijaly dramatická opatření,« řekl.
Zpráva uvádí, že zatímco duševní choroby představují nejméně 45 % celkové zátěže nemocí u lidí ve věku 10 až 24 let, na duševní zdravotní péči jsou věnována pouze 2 % celosvětových rozpočtů na zdravotnictví. Dokonce i v nejbohatších zemích je řešena méně než polovina této potřeby, uvádí zpráva.
Podle McGorryho panuje »ve společnosti často ambivalence vůči mladým lidem a jejich potřebám«. »Jsme však svědky velké roztříštěnosti společnosti, která je ve skutečnosti způsobena ekonomickou teorií neoliberalismu, kde je vše zbožím,« řekl.
Tento globální důraz na individualismus a konkurenci podle něj ničí sociální vazby, podkopává veřejné blaho a služby a posiluje postavení škodlivých průmyslových odvětví a korporací.
»Na první pohled se může zdát, že předchozí generace to měly vzhledem k velké hospodářské krizi, světovým válkám a jaderným hrozbám těžší,« řekl McGorry. »Ve skutečnosti však současnou generaci obklopuje mnohem méně jistot a nadějí do budoucna než kdykoli předtím. Výzvy, kterým dnešní generace mladých lidí čelí, jsou bezprecedentní, zničující a horší než kdykoli předtím.«
Dodal, že v mnoha zemích je mediánová cena domu několikanásobkem průměrného ročního platu. Kromě toho špatně regulované sociální sítě a digitální platformy, které jsou hnacím motorem politické polarizace, způsobují, že se mladí lidé cítí stále izolovanější, uvedl McGorry.
»Na platformách, za které jsou zodpovědní technologičtí titáni, se děje tolik škodlivých věcí, že jsou zcela zákonem samy pro sebe,« řekl.
Dokument komise, jehož spoluautory jsou psychiatři, psychologové, výzkumníci a mladí lidé, popisuje, že mladí lidé jsou největšími uživateli internetu, často jsou »neustále« online, což má potenciál škodit a ohrožovat duševní zdraví. »Duševní zdraví, které je již po desetiletí hlavním zdravotním a sociálním problémem ovlivňujícím životy a budoucnost mladých lidí, vstoupilo do nebezpečné fáze«.
Sebevražda je nyní například hlavní příčinou úmrtí osob ve věku 15 až 44 let v Austrálii, 15 až 19 let na Novém Zélandu a osob ve věku 15 až 39 let v Indii.
Psychiatr pro děti a mládež Paul Denborough, označil článek Lancetu za »trefný v tom smyslu, že společnost, kde je větší nerovnost a marginalizace, je velmi destruktivní«.
Podle Denborougha je ale důležité rozpoznat mnohočetné stresory, kterým mladí lidé čelí, a řešit jejich příčiny, a ne automaticky označovat mladé lidi za duševně nemocné. »Základní příčinou je často nerovnost, nedostatek dostupného bydlení, nejisté zaměstnání a politika, která je k tomu vede,« řekl.
(cik)