Pětisetmetrový sférický radioteleskop (FAST) umístěný v jihozápadní čínské provincii Kuej-čou přinesl v posledních letech významné vědecké výsledky a vytvořil novou cestu pro astronomickou spolupráci mezi Čínou a evropskými zeměmi.
Li Di, čínský radioastronom a hlavní vědecký pracovník teleskopu FAST, obdržel v úterý cenu Marcela Grossmanna, kterou uděluje Mezinárodní centrum pro relativistickou astrofyziku (ICRANet), a stal se tak prvním čínským vědcem, který toto prestižní mezinárodní ocenění v oblasti fyziky získal.
Podle výboru 17. setkání Marcela Grossmanna, které probíhá v italské Pescaře, byla Liovi, vědeckému pracovníkovi z Národních astronomických observatoří Čínské akademie věd (CAS), cena udělena za průlomové zvýšení vědeckých možností nejcitlivějšího radioteleskopu na světě, včetně přesných měření mezihvězdných magnetických polí a pokroku ve studiu rychlých rádiových záblesků (FRB) s vysokou statistickou významností.
Remo Ruffini, ředitel ICRANet, uvedl, že spolupracuje s Čínou a obdivuje fantastickou práci, kterou Li dokázal vytvořit s FAST. Doufá, že se spolupráce v budoucnu ještě prohloubí.
FRB jsou nejjasnější astronomické přechodné jevy s milisekundovou dobou trvání v rádiových pásmech, jejichž původ je zatím neznámý. Méně než 5 % z těch, které kdy byly detekovány, bylo pozorováno opakovaně, a jen několik z nich je trvale aktivních.
Li uvedl, že studium FRB představuje příležitost k významnému průlomu v pochopení mechanismů produkce a přenosu extrémní energie ve vesmíru.
Dodal, že v současné době FAST detekoval největší počet záblesků a přispěl tak k epochálnímu rozvoji oboru FRB.
FAST se nachází v přirozeně hluboké a kulaté krasové depresi v provincii Kuej-čou, byla dokončena v roce 2016 a oficiální provoz zahájila v roce 2020.
Od svého otevření FAST přilákal výzkumníky z mnoha evropských zemí včetně Itálie. Díky své vysoké citlivosti poskytuje FAST astronomům výkonný nástroj pro studium různých vesmírných objektů, včetně pulsarů v kulových hvězdokupách a některých nejstarších nebeských těles v Mléčné dráze.
Renomovaní odborníci Paulo Freire z německého Institutu Maxe Plancka a Alessandro Ridolfi z Astronomické observatoře v Cagliari italského Národního institutu pro astrofyziku spolupracovali s čínskými vědci při zkoumání pulsarů v kulových hvězdokupách pomocí teleskopu FAST a objevili nové pulsary se zvláštními vlastnostmi.
Ridolfi vedl vývoj a optimalizaci různých softwarů pro zpracování dat pulsarů, včetně komprese dat z pozorování pulsarů, vyhledávání a časování pozorování, což přispělo k řadě objevů v kulových hvězdokupách.
V roce 2022 získal Ridolfi finanční prostředky z mezinárodní stipendijní iniciativy předsedy CAS. Pomáhal astronomům z čínských národních astronomických observatoří při využívání teleskopu FAST k výzkumu pulsarů v kulových hvězdokupách, což vedlo k objevu pulsarů se zvláštními vlastnostmi.
»Tyto nové objevy nejen obohacují naše znalosti o kulových hvězdokupách, ale také poskytují cenné vzorky pro budoucí výzkum a podporují mezinárodní výměnu a spolupráci prostřednictvím FAST,« řekl Li s tím, že v budoucnu očekává další zajímavé objevy pomocí FAST v rámci mezinárodní spolupráce.
Čína jako zakládající člen mezivládního mezinárodního projektu radioteleskopu Square Kilometer Array (SKA) provádí společný výzkum s evropskými zeměmi.
Philippe Zarka, astrofyzik z Pařížské observatoře, se společně s kolegy z čínské Pekingské univerzity a Sun Yat-senovy univerzity podílel na studiu rádiových záblesků produkovaných aktivní hvězdou AD Leonis, které byly detekovány pomocí přístroje FAST v pásmu 1-1,5 GHz, a ujal se interpretace těchto pozorování.
»Pomocí FAST jsme pozorovali rádiové záblesky z hvězdy AD Leonis, a to nikoli poprvé, ale s nejvyšší citlivostí a časově-frekvenčním rozlišením,« řekl Zarka. Dodal, že vynikající citlivost a vysoké časově-frekvenční rozlišení FAST byly pro jeho výzkum klíčové.
Zarka řekl, že FAST může přinést velmi zajímavé výsledky o interakcích mezi hvězdami a planetami, a má velká očekávání od porovnání výsledků FAST na frekvenci ~1 GHz s výsledky NenuFAR pod 100 MHz.
FAST byl oficiálně otevřen světu v roce 2021. Sun Čchun, inženýr odpovědný za měření a řízení FAST, uvedl, že od dubna 2024 obdržel FAST žádosti od 15 zahraničních zemí, včetně Velké Británie, Francie a Itálie, a schválil celkem téměř 900 hodin pozorování.
»Spolupráce s čínskými vědci byla velmi příjemná a plodná a v reakci na poslední výzvu FAST na příští rok byly podány dva návrhy mezi čínskými a francouzskými vědci,« uvedl Zarka.
V Evropě existují značné odborné znalosti v oblasti vývoje nízkofrekvenčních rádiových polí a Zarka vyjádřil naději, že se spolupráce s Čínou na těchto tématech bude i nadále rozvíjet.
(Xinhua)