Tentokrát ovšem nikoli podle Jiráska, nýbrž podle Fialy. Maďarský premiér Orbán si v Kremlu podal ruku s ruským prezidentem Putinem a na konto toho se během prvního veřejného vystoupení (na oslavě svátku věrozvěstů Cyrila a Metoděje) po handlovském atentátu nechal slyšet slovenský premiér Fico, že kdyby mu to byl býval zdravotní stav dovolil, třásl by Putinovi pravicí spolu s Orbánem i on.
V redakcích tzv. českého mainstreamu je z toho pozdvižení, investigativcové se předhání, kdo z nich plivne na Fica a Orbána jedovatější slinu. Vše evidentně nasvědčuje tomu, že Orbán a Fico připravují v Evropě půdu pro nástup Trumpa do Bílého domu, resp. k ukončení války na Ukrajině. Pokud Biden zůstane Trumpovým soupeřem a hlasy voličů se budou sčítat férově, Joe je bez šance. Pokud ho demokraté vyčenžují za někoho jiného, i to je ve hře, proti novému kandidátovi bude hrát zejména čas, kterého není nazbyt – volby jsou 2. listopadu.
Ponechám stranou zákulisí americké a globální politiky (= proč znovu Trump?) a zkusím predikovat, co se stane na české politické a mediální scéně v případě, že Donald vyhraje. Bude-li ještě u moci Fialova vláda, pochybuji, že by byť jen obrousila hrany protiruské nenávisti. V ten moment se ale dostane do sdělené titulkové pozice, že půjde proti všem. Ony se totiž přípravy na Trumpův návrat do Bílého domu nedějí jen v samotné Americe či skrze Orbána, Fica a konce konců i Babišovy nové frakce v Evropském parlamentu, ale rovněž ve Velké Británii (povolební výprask Sunaka) či ve Francii (povolební krach Macrona). V souvislosti s tím nepochybně dojde k výraznému obratu také v Německu, protože kancléř Scholz bude vystaven tlaku ze strany Británie a Francie a především ze strany kapitánů německého průmyslu.
A Fiala? Buď ho to semele a předčasně padne (řádné parlamentní volby jsou až na podzim 2025), což pro architekty, kteří ho vyprojektovali, není žádný problém, nebo ho tu předurčenou roli nechají dohrát do konce a Česká republika se ocitne v totální a fatální mezinárodní izolaci. Už dnes »jede« ČR více méně proti všem (i donedávna Fialovi věrní, takto Poláci, pomalu otáčejí kormidlem a také Pobaltí zdaleka tolik nehřmí jako před nedávnem) a co teprve nastane po Turmpově vítězství, to si snad ani nechci představit. Umím si představit zatykač, to zase jo – třeba ho ti architekti v plánu mají… Uvidíme.
Robert Fish
Diskuze je uzavřena.