Rada bezpečnosti OSN jednomyslně odhlasovala ukončení politické mise OSN v Iráku, která byla zřízena v roce 2003 po invazi vedené Spojenými státy, jež svrhla Saddáma Husajna, a jejímž úkolem bylo koordinovat humanitární a rekonstrukční úsilí po skončení konfliktu a pomoci obnovit v zemi reprezentativní vládu.
Irácká vláda požádala radu dopisem z 8. května o ukončení mise do konce roku 2025, což rezoluce splňuje: prodlužuje mandát pomocné mise OSN v Iráku, známé jako UNAMI, o posledních 19 měsíců do 31. prosince 2025, kdy bude veškerá její činnost ukončena, napsal server Fox News.
Rezoluce, kterou podpořily i Spojené státy, žádá generálního tajemníka Antonia Guterrese, aby do 31. prosince 2024 připravil po konzultaci s iráckou vládou »plán přechodu a likvidace«, aby mise UNAMI mohla začít předávat své úkoly a stahovat personál a majetek.
Rada uvedla, že podporuje pokračující stabilizační úsilí Iráku, včetně probíhajícího boje proti skupině Islámský stát a extremistům z al-Káidy a jejich pobočkám.
Rada bezpečnosti OSN jednomyslně odhlasovala ukončení politické mise OSN v Iráku, která byla zřízena v roce 2003 po invazi vedené Spojenými státy, jež svrhla Saddáma Husajna, a jejímž úkolem bylo koordinovat humanitární a rekonstrukční úsilí po skončení konfliktu a pomoci obnovit v zemi reprezentativní vládu.
V roce 2014 vyhlásila skupina Islámský stát chalífát na velké části území Iráku a Sýrie a přilákala desetitisíce příznivců z celého světa. Sýrie je za podpory ruských sil v roce 2019 na většině svého území porazila.
Opatření rady přišlo v době, kdy Irák rovněž usiluje o ukončení činnosti vojenské koalice vytvořené za účelem boje proti IS. Zhruba 2500 amerických vojáků je rozptýleno po celé zemi, převážně ve vojenských zařízeních v Bagdádu a na severu. Irácký premiér Mohammed Shia al-Sudani tvrdí, že irácké bezpečnostní síly jsou schopny vypořádat se se zbývajícími buňkami IS v zemi a přítomnost koalice již není potřeba.
Přijatá rezoluce o ukončení mise UNAMI vyjadřuje podporu reformnímu úsilí Iráku zaměřenému na boj proti korupci, dodržování a ochranu lidských práv, poskytování základních služeb obyvatelstvu, vytváření pracovních míst a diverzifikaci hospodářství.
Žádá generálního tajemníka, aby před ukončením mise UNAMI zefektivnil její úkoly a zaměřil se na poskytování poradenství, podpory a technické pomoci vládě s cílem posílit přípravy na svobodné volby, včetně voleb do federálního parlamentu a parlamentu v regionu Kurdistán.
Rovněž pověřuje UNAMI, aby usnadnila pokrok při konečném řešení nevyřešených otázek mezi Irákem a Kuvajtem, které vyplynuly z invaze Saddáma Husajna do jeho menšího souseda v srpnu 1990.
Rezoluce dále uvádí, že UNAMI by měla pomoci s návratem vnitřně vysídlených Iráčanů a Iráčanů v Sýrii, se zajištěním zdravotní péče a dalších služeb a s hospodářským rozvojem. A také pověřuje misi, aby »podporovala odpovědnost a ochranu lidských práv a soudní a právní reformu«.
»Všichni si uvědomujeme, že Irák se v posledních letech dramaticky změnil a mise UNAMI musela být v rámci našeho závazku podporovat bezpečný, stabilní a suverénní Irák nově uspořádána,« řekl zástupce velvyslance USA Robert Wood na zasedání Rady.
Zástupkyně ruského velvyslance v OSN Anna Evstignějevová zdůraznila, že pro Moskvu bylo při hlasování pro rezoluci důležité, že Spojené státy vzaly v úvahu priority, na které se Irák chtěl v posledních měsících mise UNAMI zaměřit.
»Jsme přesvědčeni, že za 20 let od svého založení UNAMI plně využila svůj potenciál pomoci při obnově irácké státnosti a že irácký lid je nyní připraven převzít plnou odpovědnost za politickou budoucnost země,« uvedla. »Vyjadřujeme rozhodnou podporu suverenitě Iráku a stavíme se proti jakémukoli vměšování do vnitřních záležitostí země. To je nezbytně nutné.«
(cik)
Diskuze je uzavřena.