BIS na lovu aneb Virtuální agenti řádili v Praze

BIS podle jejího vlastního vyjádření údajně odhalila síť, která měla působit na území několika států EU. Cílem této sítě mělo být ovlivňování politických procesů v těchto státech.

Již dvě česká média, známá svým dobrým vztahem k BIS, což na jejich informovanosti je zřejmé, se mě ptala, zda jsem před časem poskytl rozhovor nějakému médiu s názvem Voice of Europe. Sdělil jsem, že si to nepamatuji, protože mě každou chvíli požádá nějaký podcast, nějaká studentská nebo jiná televize či rozhlas o rozhovor. A já každému rozhovor rád poskytuji a nezkoumám je. Nevím, proč bych neměl rozhovor poskytovat, pokud v naší zemi stále ještě platí ústavně zaručená svoboda slova. Můj výklad je takový, že si pak můžu povídat, s kým chci a co chci. A pokud je někdo bdělý, jako je pan Koudelka anebo de facto úřadující mluvčí BIS, takto zástupce šéfredaktora Reflexu Kundra (možná Respektu, tato média se mi pletou), který vždy zdůvodňuje a uvádí v mediích na pravou míru kroky BIS, ať si je.

Jen tak pro zajímavost jsem poslouchal pana Kundru ve veřejnoprávním rozhlasu, který je placen mj. i z mých peněz. Ten dobrý muž tvrdil, že zásah vůči síti ruských oligarchů byl mistrovským dílem ze strany BIS. Ale nemohl jsem si nepovšimnout, že pan Kundra musel s lítostí sdělit, že žádné informace ani důkazy o tom, že by byl někdo ze západoevropských politiků uplácen touto ruskou agenturou Voice of Europe, BIS nemá. Je to tedy opět plácnutí do vody ze strany BIS, která spřádá nitky a další nitky, aby se do nich nakonec sama zamotala. Nejsou-li důkazy o tvrzení, která BIS a nakonec i premiér Fiala předkládá užaslé veřejnosti, případ jako by nebyl. Prostě další virtuální causa, podobně jako Vrbětice. Tam měli v muničním skladu spáchat atentát dva ruští agenti, kteří se prý dovnitř propracovali děravým plotem. Prostě úžasná odhalení. Připomínám, že dodnes jsme neviděli žádné přímé důkazy (a vlastně ani nepřímé), kromě fotografie obou agentů kdesi na ulici, v jakémsi městě, možná i v Česku, možná někde jinde. Takže ať žijí bašťouni. Je otázka, kdo ještě těmto pohádkám věří.

Jiří Paroubek