Čisté peněžní příjmy českých domácností předloni meziročně reálně klesly o 6,5 procenta, přestože nominálně o 7,7 % vzrostly. Informuje o tom dnes na svém webu Český statistický úřad. Míra ohrožení příjmovou chudobou podle něj dosáhla úrovně 9,8 % a míra materiální a sociální deprivace 6,3 %.
»Na každou osobu v české domácnosti připadal za rok 2022 průměrný čistý příjem 259,9 tisíc korun, což je o 18 690 korun více než v roce 2021. Pokud se však zohlední inflace, která v roce 2022 dosáhla 15,1 %, domácnostem příjmy reálně klesly o 6,5 %,« uvedl Marek Rojíček, předseda ČSÚ. Nominálně nejrychleji rostly příjmy domácnostem seniorů, a to především z důvodu trojí valorizace v roce 2022. Naopak nejméně si polepšily domácnosti jednoho rodiče s alespoň jedním dítětem, kterým meziročně vzrostly příjmy pouze o pět procent.
Podíl osob, které se loni ocitly pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou, se meziročně mírně snížil na hodnotu 9,8 %. Pokles byl zapříčiněn zejména tím, že příjmy nízko-příjmovým domácnostem rostly rychleji než středně-příjmovým. Stojí za tím především jednorázový příspěvek 5000 Kč za každé dítě, na který měly v předchozím roce nárok domácnosti s celkovými ročními příjmy pod milion korun. Neúplné rodiny s dětmi i přesto zůstávají nejohroženějším typem domácnosti.
Meziročně naopak došlo k nárůstu ukazatele míry materiální a sociální deprivace, a to na hodnotu 6,3 %. Tento indikátor udává podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou z finančních důvodů dovolit pět a více ze třinácti sledovaných položek. »Nejčastěji si domácnosti nemohly dovolit pořídit nový nábytek za opotřebovaný, zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 14 100 Kč nebo týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti. Nově významně vzrostl počet osob, které si finančně nemohly dovolit konzumaci masa, ryb či drůbeže obden a dostatečně vytápět byt,« upřesnila Táňa Dvornáková, vedoucí oddělení sociálních šetření ČSÚ.
»Celkové výdaje domácností za bydlení na jaře 2023 činily v průměru 8299 Kč měsíčně. Oproti předchozímu roku to představuje nárůst o 21,7 %. Ten byl způsoben hlavně zvýšením výdajů za energie. Nejvíce přitom vzrostly výdaje za plyn, a to téměř o polovinu, výdaje za elektřinu pak zhruba o čtvrtinu,« konstatovala Simona Měřinská z oddělení sociálních šetření ČSÚ. Podíl výdajů za bydlení na čistém příjmu domácnosti meziročně vzrostl o 1,9 procentního bodu a činil v průměru 16,7 %.
(ici)
Diskuze je uzavřena.