Před pár dny jsem se zabýval porovnáním volebního modelu agentury Median s volebními modely či volebními preferencemi dvou dalších agentur pro výzkum veřejného mínění. Ve výsledcích byly velmi zajímavé a značné rozdíly. Proto se volebním modelem Medianu nyní příliš nebudu zabývat, ale zaměřím se na to, co málem uniklo z obsáhlé analýzy této agentury i mé pozornosti.
Polovina respondentů (51 %) sdělila, že si jsou v případě voleb jistí svou účastí i volenou stranou.
Dále 31 % respondentů si je jisto svou účastí, ale nejsou pevně rozhodnuti o tom, kterou stranu by volili.
Dalších 12,5 % tázaných si není jistých ani volenou stranou, ani svou účastí u voleb.
A konečně 5,5 % respondentů ví, koho by volilo, ale nejsou si jisti, zda k volbám dorazí.
Přitom víme, že se obvyklá účast u voleb do Sněmovny pohybuje okolo 60 % voličů. Je tedy správný dílčí závěr analytiků Medianu, že s ohledem na nezakotvenost poloviny voličů u všech politických stran s volebním výsledkem okolo hranice 5 %, tedy počínaje hnutím STAN, přes KSČM, SOCDEM, TOP 09 a konče lidovci (nemluvě o PRO 2022 a Přísaze), je případné překročení 5 % hranice hlasů voličů nutných pro vstup do Poslanecké sněmovny velmi nejisté.
K tomu ještě přistupují jiné údaje, které jsou součástí analýzy Medianu, a to pevnost volebního jádra jednotlivých stran. Volební jádro nad 5 % voličů mají pouze čtyři politické strany či hnutí: ANO (27,5 %!), ODS o dva parníky dále za hnutím ANO (jen 7,5 %), Piráti (6 %) a SPD s 5,5 %.
Ale již hnutí STAN má volební jádro pouhá 2 %, tedy necelou třetinu čísla, které STANu Median přisuzuje ve volebním modelu.
Ještě hůř je na tom TOP 09 s 1,5 % jistých voličů.
O něco lépe jsou na tom SOCDEM a komunisté s 2,5 % pevného voličského jádra.
U lidovců je to úplná tragédie. Jejich pevné voličské jádro dosahuje pouhopouhých 0,5 %.
Optimismus by měl u všech stran povzbudit volební potenciál stran v procentech. Nejvyšší potenciál dosahuje hnutí ANO, téměř dvě pětiny všech voličů. Slušně je na tom ODS, která má potenciál přes jednu pětinu voličů.
Piráti mají potenciál, který se blíží rovněž pětině voličů.
SPD by mohl volit za optimálních podmínek každý osmý volič.
Hnutí STAN má volební potenciál dokonce 16 %. A mohl bych podle tabulky v příloze pokračovat dále. Potenciál je ovšem něco jako zbožné přání.
Nicméně ukazuje se, že marketéři hnutí STAN se zabývají velmi pečlivě všemi třemi čísly analýzy, kterou v tomto případě udělal Median (a jistě mají podobná čísla vlastní) tak, aby dali hnutí STAN jistotu účasti v příští Sněmovně. Marketéři hnutí STAN zřejmě došli k názoru, že nejlepším postupem v situaci nízkého volebního jádra bude kontroverze. Předseda hnutí Rakušan navštěvuje vybraná města, protože prostě vyhledává kontroverzi a chce galvanizovat poměrně vysoký volební potenciál svého hnutí. Dá se očekávat, že se na podobně spektakulární akce vrhnou i další propadem do politické nicoty ohrožené volební strany. Zkrátka, čekají nás v příštích dvou letech podařené volební kampaně.
V každém případě je analýza volebního jádra a volebního potenciálu politických stran velmi zajímavou informací, kterou stojí za to se zabývat.
Jiří Paroubek