AKTUALIZUJEME
Volby do Evropského parlamentu podle neúplných výsledků s velkým náskokem vyhrála Evropská lidová strana, jejíž součástí je i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Získá 189 ze 720 křesel, čímž si oproti současnému složení EP polepší, uvedla předsedkyně odcházejícího Evropského parlamentu Roberta Metsolová, která na tiskové konferenci v Bruselu představila předběžné výsledky celoevropských voleb. Evropská lidová strana by si tak měla polepšit o osm křesel.
Na druhém místě jsou socialisté se 139 mandáty, kteří by tak zůstali na svém, na třetím liberálové s 80 mandáty, kteří by tak ztratili 22 křesel, na čtvrtém umírnění pravičáci se 73 mandáty a na pátém krajní pravice z frakce Identita a demokracie s 58 mandáty – obě tyto frakce by si tak výrazně polepšily. Nejvíce ztrácejí zelení, kteří by měli získat pouze 52 mandátů. Dalších 98 poslanců není součástí stávajících frakcí.
Kdo vyhrál, kdo prohrál a kdo si ve volbách do EU pohoršil?
Server POLITICO volby shrnuje následovně: Zatímco pravice posílila, zelení a liberálové měli těžkou noc. Francouzský prezident Emmanuel Macron dostal takovou nakládačku, že okamžitě rozpustil národní parlament a vyhlásil nové volby.
Vítězové
Ursula von der Leyenová
Předsedkyně Evropské komise vyšla z nedělního hlasování s možnou koalicí socialistů, liberálů a vlastní středopravicové Evropské lidové strany (EPP). Dohromady by tyto tři skupiny – které ji podporovaly během jejího současného funkčního období – měly mít ve sněmovně přibližně 407 hlasů.
Ačkoli k získání druhého mandátu potřebuje v parlamentu pouze 361 hlasů, možnost přeběhlíků znamená, že její vítězství ještě není hotovou věcí. Bude také potřebovat podporu vedoucích představitelů členských států Evropské unie v Evropské radě. Přesto má EPP dobré předpoklady k tomu, aby ji prosadila. EPP zvítězila v Německu, Španělsku, Polsku, Bulharsku, Slovinsku, Lucembursku, na Kypru, v Lotyšsku, Estonsku, Finsku, Chorvatsku a Řecku. Získala také šest křesel v Nizozemsku, čímž překonala očekávání.
Giorgia Meloniová
Italská pravicová vůdkyně zvítězila ve volbách v Itálii, z nichž vyšla s velkým náskokem před svými soupeři. Stala se tak spolu s polským Donaldem Tuskem jedním z mála lídrů velkých zemí EU, kteří se s vítězstvím vrátili domů. Zdá se, že si oproti volbám v roce 2022 polepšila v podílu hlasů.
Krajní pravice
Vítězství krajně pravicového Národního shromáždění Marine Le Penové bylo velkou událostí večera poté, co její silný výkon přiměl Macrona rozpustit parlament a vyhlásit nové volby. Krajně pravicové strany se také umístily na prvním místě v Rakousku, remizovaly v Nizozemsku a skončily druhé v Německu a Rumunsku. Do parlamentu se vyškrábala také francouzská strana Rekonquista Érica Zemmoura.
Socialisté
Ačkoli zrovna neoslnili, evropské středolevicové strany se držely na druhé příčce ve velkých zemích, jako je Španělsko a Itálie, a na těsném třetím místě ve Francii, kde Raphaël Glucksmann zřejmě vzkřísil levý střed. Nezmiňujte však Německo, kde Scholzovi socialisté skončili na třetím místě za krajně pravicovou stranou Alternativa pro Německo.
Roberta Metsolová
Maltská předsedkyně Evropského parlamentu získala pro svou stranu další křeslo, když nasbírala přes 87 000 prvních preferencí. Podle maltských médií se stala nejhlasovanější kandidátkou na europoslankyni od vstupu země do EU.
Poražení
Emmanuel Macron
Francouzský prezident dostal ránu poté, co jeho strana skončila na vzdáleném druhém místě, těsně před socialisty, o nichž se kdysi myslelo, že je odsoudili na politický hřbitov.
Olaf Scholz
Sociální demokraté německé kancléřky byli rozdrceni středopravicovými křesťanskými demokraty a krajně pravicovou Alternativou pro Německo. S pouhými 14 procenty hlasů získala SPD svůj nejhorší výsledek v celostátních volbách za více než sto let. Scholz čelí výzvám ze strany pravého středu, aby se zachoval jako Macron a vyhlásil předčasné volby.
Zelení
Po silném výkonu v roce 2019 dostali Zelení v Německu výprask a z 21 křesel sklouzli možná na pouhých 12, ve Francii se sotva drželi a v Portugalsku získali nulu. Celkově ztratili asi 20 křesel v bezútěšné noci pro klimatické kampaně. Jeden z hlavních kandidátů strany, nizozemský europoslanec Bas Eickhout, se tvářil statečně a prohlásil, že Zelení se budou snažit hrát »konstruktivní« roli v koaličních rozhovorech – tedy pokud bude mít von der Leyenová zájem s nimi jednat.
Matteo Salvini
Strana Liga italského vicepremiéra, která v roce 2019 získala 34 % hlasů a v současnosti předsedá krajně pravicové skupině Identita a demokracie, tentokrát obdržela necelých 9 %, čímž se vyrovnala straně Forza Italia (která kandidovala se jménem zesnulého Silvia Berlusconiho na volebním lístku).
(cik)