Když v Ugandě prší, plastový odpad pohozený na ulicích ucpává kanalizaci a voda následně zaplavuje ugandské slumy. Dnes mladá žena Faith Aweková vyrůstala ve slumu v ugandském hlavním městě Kampale a přívalové deště pro ni vždy znamenaly zaplavení rodinného domu u silnice a ovlivnily i její vzdělání, jelikož s dešti se zavírala i zaplavená škola. Teď ze sesbíraných plastů vyrábí originální batohy a tašky, které se prodávají i v cizině.
»Během období dešťů je většina silnic tady v Kampale plná plastových lahví a sáčků, protože lidé vyhazují plasty do příkopů a kanálů. To ztěžuje život lidem ve slumech, jako jsem já,« řekla Aweková. Spolu s Shamim Naluyimaovou a Rachel Memaovou, dvěma ženami, které potkala na kurzu o sociálních inovacích, založila v roce 2018 společnost Reform Africa.
Společnost Reform Africa, férově zaměstnává tým deseti žen samoživitelek , který sbírá plastové pytle a lahve na ulicích a na skládkách. Vše poté zbaví zbytků, umyjí a usuší. Každý měsíc se nasbírá více než 300 kg plastů. Pomocí jedinečné techniky tavení plastu zpracují takto připravený plastový odpad do finálního materiálu, který se podobá kožence. Z něj potom vyrábí batohy, nákupní i školní tašky nebo kosmetické taštičky. Denně jich v průměru vyrobí asi dvacet. Například na výrobu jednoho batohu Reform padne patnáct recyklovaných plastových pytlů. Díky různým barvám plastových pytlů jsou schopni navrhnout unikátní design.
Tašky se prodávají v šesti buticích po celé Ugandě a na internetových stránkách Reform Africa. Ceny se pohybují od devíti do pětadvaceti dolarů (zhruba 200 až 570 Kč) a podnik vzkvétá. S pandemií covidu a uzávěrami prodeje klesly, teď už se ale situace obrací k lepšímu a kabelky si kupují zákazníci z Německa, Nizozemska, Británie nebo Spojených států. Letošní tržby by podle zakladatelky iniciativy mohly být ve srovnání s loňskými až dvojnásobné.
Batohy kupují také humanitární a nevládní organizace, které působí v Ugandě, a dávají je místním školákům. »Ve venkovských oblastech zjistíte, že si lidé nemohou dovolit slušnou školní brašnu, a tak rodiče kupují igelitové tašky. Ale když se děti vrátí ze školy, jsou tašky buď roztrhané, nebo ztracené,« řekla Aweková. »Naše školní tašky jsou pro ně finančně dostupné, a vydrží jim díky odolnému materiálu i několik školních let,« dodala.
»Odpad není odpadem, dokud ho nevyhodíte,« řekly zakládající členky. V Ugandě se zvyšuje množství plastového odpadu. Odhaduje se, že zde lidé denně vyhodí 600 tun plastů. Jen na hlavní město Kampala připadá obrovská část plastového odpadu, který se povaluje po celém městě a při deštích je odnesen do kanalizace kterou ucpává. Přibližně 51 % plastového odpadu ve městě zůstává nesebráno a končí v odvodňovacích kanálech, mokřadech, přírodních vodních zdrojích, šachtách, na nezastavěných pozemcích a u silnic.
Aweková se nyní pustila do dalšího projektu, zakládá podnik na recyklaci tvrdých plastů, jako jsou kolíčky na prádlo nebo květináče. Věnuje se také osvětě, což je v zemi, kde se recykluje pouhé procento odpadů, zcela zásadní.
(mac, čtk)
FOTO – reformafrica.org