Česká republika navzdory významným investicím do ochrany životního prostředí zůstává v mezinárodním srovnání na chvostu. Stav životního prostředí v roce 2024 odpovídal šesté nejhorší pozici v rámci unijní sedmadvacítky. Vyplývá to z šetření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která se v letech 2018 až 2024 zaměřila na klíčové oblasti environmentální politiky.
Kontrolní úřad shrnul, že v praxi existuje řada faktorů, které snižují efektivitu podpory v oblasti životního prostředí – od nedostatků ve strategickém řízení přes pomalou administraci projektů a nedostatečné zacílení podpory až po nekvalitní monitoring dopadů, nízkou motivaci příjemců, legislativní překážky a nevymáhání pravidel. Situaci ale komplikují také resortní spory mezi jednotlivými agendami.
Do oblasti životního prostředí přitom směřují značné veřejné prostředky. Jen z operačního programu »Životní prostředí« bylo v období 2014–2020 poskytnuto téměř 72 miliard korun. Z toho 66 miliard korun směřovalo přímo do oblastí kontrolovaných NKÚ – například na energetické úspory, vodní a odpadové hospodářství, ochranu přírody a krajiny či zlepšování kvality ovzduší. Celkové výdaje jsou pak podle dat Českého statistického úřadu ještě významnější – jen v roce 2023 směřovalo do ochrany životního prostředí více než 130 miliard korun.
Česko zajímá šestou nejhorší pozici
Navzdory významným investicím však zůstává Česko v mezinárodním srovnání na chvostu. »Stav životního prostředí v roce 2024 odpovídal 6. nejhorší pozici v rámci unijní sedmadvacítky. Podobnou příčku Česko obsadilo i ve dvou předchozích letech,« konstatoval NKÚ.
Jeho zjištění zároveň poukázala na největší rezervy, které má ČR v této oblasti. »Například v oblasti recyklace komunálního odpadu Česko recykluje pouze 38,3 %, přestože cílem je dosáhnout 60 % do roku 2030. Skoro polovina odpadu stále končí na skládkách a kapacita recyklačních linek zůstává nedostatečná,« uvedl NKÚ s tím, že v mezinárodním srovnání je Česko v recyklaci na 12. místě v EU.
Problémem jsou také vysoké emise skleníkových plynů – 10,16 tuny CO₂ na obyvatele řadí ČR na 6. místo v EU.
Významným zdrojem znečištění ovzduší je podle zjištění NKÚ stále vytápění domácností, často v energeticky neefektivních budovách. »Znečištěné ovzduší má přímý dopad na zdraví obyvatel: V roce 2021 zemřelo v Česku na následky expozice částicím PM2,5 přibližně 81 lidí na 100 tisíc obyvatel, což je 8. nejvyšší hodnota v EU,« uvedli kontroloři.
Navzdory současným problémům nelze ale podle kontrolorů přehlédnout, že se v některých oblastech podařilo dosáhnout pokroku. »Oproti 90. letům se znatelně zlepšily emise oxidu siřičitého, které klesly téměř o 95 procent. Od roku 2000 se také zlepšila kvalita povrchových vod díky výstavbě nových čistíren odpadních vod a rozšiřování kanalizační sítě. V roce 1995 bylo na kanalizaci napojeno pouze 56 % obyvatel, zatímco v roce 2023 jejich počet stoupl na téměř 87 %,« uvedl NKÚ.
(jad)