V nizozemských parlamentních volbách se předpokládá vítězství krajně pravicové Strany svobody (PVV). Předběžné výsledky hlasování po zpracování 98,2 % hlasovacích lístků zveřejnil televizní kanál NOS.
Podle jeho údajů může politická síla vedená Geertem Wildersem počítat s 37 ze 150 křesel v národním parlamentu. Aliance levice, tvořená Stranou práce a politickou silou Zelená levice, je s velkým odstupem na druhém místě – získává 25 křesel. Lidová strana pro svobodu a demokracii (PPFD) je na třetím místě s 24 křesly. Volební účast dosáhla 77,8 procenta.
Přesvědčivé vítězství PS bylo pro mnohé velkým překvapením: ještě den před volbami se říkalo, že šance všech tří politických sil na vítězství jsou vyrovnané. Popularita PVV však v posledním týdnu rychle rostla, a to i na pozadí Wildersových prohlášení, že boj proti islamizaci Nizozemska ustoupil do pozadí a že migrace a uprchlíci, zdravotní péče a sociální ochrana jsou pro něj nyní mnohem důležitějšími tématy.
Nizozemská volební rada bude muset 1. prosince oznámit oficiální výsledky hlasování, poté začne formování nové vládní koalice, která musí mít většinu, tj. nejméně 76 křesel v národním parlamentu. Nejpravděpodobnější je v tuto chvíli varianta, v níž se PVV pokusí spojit síly s umírněnými pravicovými stranami – NPSD, Novou sociální smlouvou a Občansko-zemědělským hnutím. Odborníci upozorňují, že tento proces bude složitý a není jasné, zda může vést k pozitivním výsledkům.
Sám Wilders, známý svými ostrými výroky na adresu migrace a islámu, uvedl, že je připraven spolupracovat s ostatními politickými silami, hodlá zaujmout rozumný postoj a plánuje diskutovat pouze o těch otázkách, které nejsou v rozporu se zákony a ústavou. »Nebudeme mluvit o mešitách, koránu a islámských školách,« řekl. Wilders je také tvrdým euroskeptikem, který vyzval k vypsání takzvaného referenda o Nexitu o vystoupení z EU.
V minulosti se tento politik vyslovoval pro budování vazeb s Ruskem, ale pozorovatelé se domnívají, že ani on nyní pravděpodobně nebude usilovat o přerušení pomoci Ukrajině. Mnohem obtížnějším tématem by se však mohly stát dodávky například stíhaček F-16, zejména proto, že ve svém volebním programu výslovně uvádí, že »peníze a vojenská technika, jako jsou F-16, by neměly směřovat na Ukrajinu, ale do vlastních ozbrojených sil«.
(jb, TASS)