Spojené státy vstoupí do roku 2024 s nejmenší armádou za více než osm desetiletí a čelí jedné z »největších výzev«, protože se snaží zvýšit nábor příslušníků generace Z, uvedli představitelé Pentagonu.
Podle ročního zákona o obraně v hodnotě 886 miliard dolarů, který tento týden schválil Kongres, klesne celkový počet vojáků v aktivní službě v příštím roce na 1 284 500 osob.
To je nejnižší počet od doby před vstupem USA do druhé světové války v roce 1941 a představitelé uvedli, že by mělo dojít k »národnímu povolání do služby«.
Nedávné náborové cíle nebyly splněny v armádě, námořnictvu a letectvu, ačkoli námořní pěchota a nově zřízené vesmírné síly svých cílů dosáhly.
Tento týden Ashish Vazirani, úřadující náměstek ministra Pentagonu pro personál a připravenost, sdělil výboru pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů, že jednotlivé služby nesplnily své náborové cíle v roce 2023 dohromady o 41 000 osob.
»Toto číslo podhodnocuje výzvu, která před námi stojí, protože služby v posledních letech snížily cíle v oblasti konečné síly, částečně kvůli obtížnému náborovému prostředí,« řekl a dodal, že »dobrovolnické síly čelí jedné z největších výzev od svého vzniku« v 70. letech 20. století, kdy byl zrušen odvod.
Vojenští náboráři tvrdí, že generace Z – lidé narození v letech 1997 až 2012 mají obecně nízkou důvěru v instituce a stále méně následují tradiční životní a kariérní dráhy. Mají méně příbuzných, kteří sloužili v armádě, což vede k menšímu sklonu ke službě.
Před dvaceti lety 25 % mladých lidí nikdy neuvažovalo o vstupu do armády, nyní je to více než 50 %. »To vedlo k odtržení armády od velké části společnosti,« řekl Vazirani. »Dnešní mládež neříká ne tomu, co armáda nabízí, jen toho o vojenské službě moc neví.« Podle něj by mělo dojít k »celonárodnímu volání ke službě« ze strany vedoucích představitelů a politiků.
»Za posledních 50 let se ukázalo, že plně dobrovolnické síly jsou nejlepším způsobem, jak udržet síly schopné bránit náš národ,« řekl. »A jsem přesvědčen, že s naším společným úsilím jimi zůstaneme i v dohledné budoucnosti.«
Všechny druhy vojsk s výjimkou vesmírných sil zaznamenaly od roku 2020 snížení počtu vojáků v aktivní službě.
• Podle ministerstva obrany bude mít armáda 445 000 vojáků v aktivní službě, což je o více než 40 000 – 8,4 % – méně než v posledních třech letech.
• Námořnictvo bude mít mezitím o 10 000 námořníků méně, což je pokles o 3 procenta, a letectvo bude mít o 13 475 letců méně, což je pokles o 4 procenta.
• Námořní pěchota bude mít o 8900 příslušníků v aktivní službě méně než v roce 2021, což představuje pokles o téměř 5 procent za tři roky.
Senátor Roger Wicker z Mississippi, který zasedá v senátním výboru pro ozbrojené síly, pro Military Times uvedl: »Potřebujeme větší síly, a to v každém odvětví. Ale čísla určuje realita náboru, nikoli to, co skutečně potřebujeme.«
Z hlediska počtu příslušníků patří do první desítky největších armád na světě vedle ozbrojených sil USA, Čínská lidová osvobozenecká armáda, ozbrojené síly Indie, Korejská lidová armáda KLDR, ozbrojené síly Ruska, ozbrojené síly Pákistánu, Íránu, Korejské republiky a Vietnamské lidové armády a ozbrojené síly Egypta.
(jb)