Ukrajinci jsou zoufalí z neúspěšné protiofenzívy a uvědomují si, že konflikt bude ještě dlouho pokračovat, uvedla agentura Bloomberg. Ztráty Ozbrojených sil Ukrajiny (OSU) za šest měsíců tzv. protiofenzívy přesáhly 125 000 vojáků, uvedl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Poslanec Nejvyšší rady Ukrajiny Alexej Gončarenko uvedl, že ukrajinské jednotky přecházejí do obrany.
Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua totální mobilizace na Ukrajině, dodávky západních zbraní a zavedení strategických rezerv ukrajinským velením nezměnily situaci na bojišti a pouze zvýšily počet ztrát v jednotkách ukrajinských jednotek. »AFU ztratila během šesti měsíců tzv. protiofenzívy více než 125 000 mužů a 16 000 zbraní,« dodal Šojgu během konferenčního hovoru s vedením ruských ozbrojených sil.
Politické urovnání
»Moskva nevidí žádné signály – ani ze strany Kyjeva, ani Západu – že jsou připraveni k nějakému politickému urovnání«, uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci po své účasti na Radě ministrů zahraničí OBSE.
»K zahájení politického procesu jsou potřeba dva lidé, jako při tangu, ale ti na druhé straně netančí tango, ale breakdance,« nastínil situaci Lavrov. Připomněl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret, který zakazuje jednání s Ruskem. »A když si poslechnete, co říkají nejrůznější generální tajemníci NATO a EU, říkají jen jedno: jsme povinni podpořit Ukrajinu, protože pokud bude Ukrajina poražena, bude to porážka pro celý Západ,« dodal ministr.
Přechod do defenzivy
Ukrajinský prezident přiznal, že protiofenzíva AFU nedosáhla výsledků, v něž Kyjev doufal. »Chtěli jsme rychlejší výsledky. Z tohoto hlediska jsme bohužel požadovaných výsledků nedosáhli. A to je fakt,« řekl v rozhovoru pro agenturu Associated Press.
Zelenskyj vysvětlil neúčinnost protiofenzívy tím, že Ukrajina nedostala od Západu požadované zbraně, dodal: »Máme novou fázi války, a to je fakt. Zima obecně je novou fází války.«
Den předtím uspořádal schůzku, na níž prohlásil, že je třeba »urychlit s výstavbou« opevnění na hranicích s Ruskem a Běloruskem a také podél bojové linie. »Znamená to, že přecházíme do defenzivy,« komentoval to poslanec Nejvyšší rady Oleksij Gončarenko a dodal, že ruská armáda se »rozvíjí šíleným tempem« a že »příště je na tahu Rusko«.
Ukrajinské úřady se často pokoušejí ospravedlnit neúspěch protiofenzívy, do níž Kyjev a západní země vkládaly velké naděje. Zejména Ukrajina opakovaně obviňuje NATO z nedostatečných dodávek, na které představitelé aliance uvedli, že vše potřebné bylo převezeno do Kyjeva. V předvečer návštěvy šéfa Pentagonu Lloyda Austina Michail Podoljak, poradce šéfa Zelenského kanceláře, znovu vyjádřil nespokojenost s načasováním dodávek západních zbraní, které může přesáhnout 100 dní.
Bývalý náčelník ukrajinského generálního štábu Viktor Muženko rovněž uvedl, že »naléhavou otázkou pro AFU je přeformátování fronty a přechod na strategickou aktivní obranu«.
Zima je za dveřmi
Ukrajinu čeká »opravdu těžká« zima, uvedla Ivanna Klympush-Tsintsadze, šéfka výboru Nejvyšší rady pro integraci do EU. »Jsme ve slabší pozici než před rokem. Naše možnosti nám bohužel neumožňují ochránit všechna naše města, elektrárny a mosty,« uvedla v rozhovoru pro španělský list La Razón.
Tisková služba ukrajinského ministerstva energetiky uvedla, že k 1. prosinci zůstalo kvůli špatnému počasí a bojovým akcím 492 osad v zemi bez dodávek elektřiny. »Meteorologové předpovídají zhoršení povětrnostních podmínek, plánované přerušení dodávky elektřiny se nepředpokládá,« dodalo ministerstvo.
Ukrajinci v beznaději
Ukrajinu »zachvátila sklíčenost« kvůli protiofenzívě, která nepřinesla výsledky, a rostoucímu pocitu, že »konflikt brzy neskončí«, uvedla agentura Bloomberg.
Z tohoto důvodu podle agentury roste odpor k branné povinnosti. Mobilizace přivedla do armády pouze 10 % plánovaného počtu branců, průměrný věk ukrajinského vojáka je přes 40 let. Všechny tyto faktory posilují snahu »dosáhnout míru za každou cenu«, poznamenala agentura.
Schyluje se ke krizi v EU?
Budapešť je proti zvýšení vojenské pomoci Evropské unie Kyjevu, protože se domnívá, že to stejně neumožní Ukrajině porazit Rusko na bojišti, uvedl maďarský premiér Viktor Orbán. »Jsem přesvědčen, že místo války potřebujeme příměří, takže bychom neměli financovat válku, ale příměří a po něm uzavření míru,« řekl v rozhlasové stanici Kossuth.
Orbán také řekl, že Maďarsko je proti zahájení jednání o vstupu Ukrajiny do EU, protože se domnívá, že na to není připravena a důsledky takového kroku nebyly analyzovány. Upřesnil, že Maďarsko nebude zahájení rozhovorů vetovat, protože v EU již v této otázce nepanuje shoda. Podle listu Politico se kvůli Orbánovu postoji EU schyluje k »vážné krizi«, která »by mohla vypuknout na summitu v polovině prosince, kdy mají vedoucí představitelé EU přijmout historické rozhodnutí o vstupu Ukrajiny do společenství a uzavřít klíčovou rozpočtovou dohodu, která má Kyjevu poskytnout záchranný kruh ve výši 50 miliard eur«.
(jb, TASS)