Zatímco v České republice a několika dalších zemích je již odvoleno, k tomu nejzásadnějšímu náporu u uren dojde až dnes. K urnám zamíří stovky milionů Evropanů a to především z klíčových států jako je Francie či Německo.
Voliči ve většině členských států EU, včetně Francie, Německa, Itálie, Španělska a Polska, jsou v neděli povoláni k urnám, což je poslední den čtyřdenního volebního cyklu, který začal ve čtvrtek v Nizozemsku.
V prvních evropských volbách od odchodu Velké Británie z EU mají voliči vybrat 720 zákonodárců do jediného přímo voleného nadnárodního parlamentu na světě. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že hlavní proevropské proudy si udrží většinu, ale jejich vliv a síla budou zpochybněny jako nikdy předtím, neboť nacionalistické a krajně pravicové strany mají šanci získat rekordní počet křesel.
Evropský parlament, který byl kdysi vysmíván jako »žvanírna«, získal v posledních dvou desetiletích významné pravomoci. Poslanci Evropského parlamentu jsou spolu s ministry národních vlád zákonodárci v celé řadě politik EU, jako jsou opatření v oblasti klimatu, umělá inteligence, práva zaměstnanců a zemědělské dotace. Parlament, který zasedá v Bruselu a Štrasburku, bude mít také rozhodující slovo při rozhodování o tom, zda německá středopravicová politička Ursula von der Leyenová získá vytoužené druhé funkční období předsedkyně Evropské komise, což je jedna z nejmocnějších pozic v evropské politice.
Podle listu The Guardian se očekává, že největším blokem pravděpodobně zůstane středopravicová Evropská lidová strana von der Leyenové, která by si měla zhruba udržet svých 176 křesel v parlamentu. Středolevé uskupení Socialisté a demokraté by si mělo udržet druhé místo s přibližně 139 křesly. Předpokládá se však, že centristická skupina Obnova a Zelení ztratí křesla, což bude taženo dolů slabostí národních stran ve dvou největších členských státech, Francii a Německu.
V Německu, které bude volit 96 poslanců, Zelení – součást nepopulární koaliční vlády vedené socialistou Olafem Scholzem – doplatili na spory ohledně domácích klimatických zákonů. Očekává se, že němečtí Zelení ztratí část ze svých stávajících 25 křesel, což znamená, že širší skupina Evropského parlamentu se pravděpodobně propadne z historického čtvrtého místa, které získala v roce 2019 díky protestům za opatření v oblasti klimatu v celé Evropě.
Ve Francii, která do Bruselu a Štrasburku vyšle 81 europoslanců, je francouzský prezident Emmanuel Macron v průzkumech daleko za krajně pravicovým Národním shromážděním Marine Le Penové, které podle očekávání zopakuje svůj výkon a v průzkumech se dostane do čela s ještě větším náskokem než v roce 2019 nebo 2014. Slabost Macronovy strany by mohla způsobit, že centristická skupina Obnova – ovládaná francouzskými europoslanci – ztratí své tradiční třetí místo.
Frakci Obnovy by mohli nahradit nacionalističtí, tvrdě pravicoví Evropští konzervativci a reformisté, a to díky rostoucímu vlivu italské premiérky Giorgie Meloniové, která je stále více považována za královnu evropské politiky.
Poslední průzkumy naznačují, že její Bratři Itálie jsou na cestě ztrojnásobit svůj procentní podíl hlasů na úkor jejích koaličních partnerů, krajně pravicové Ligy.
Zatímco Le Penová učinila Meloniové návrhy na vytvoření nacionalistické »superskupiny«, většina analytiků očekává, že italská vůdkyně se tomuto spojenectví vyhne ve prospěch menší a soudržnější pravicové skupiny, která by mohla spolupracovat s komisí von der Leyenové. Průzkumy naznačují, že nacionalistické a krajně pravicové strany by mohly mít rekordních 165 europoslanců, ti však pravděpodobně zůstanou rozptýleni ve dvou, případně třech skupinách, stejně jako nezařazení europoslanci, což otupí její vliv.
V Nizozemsku politici Levice a Zelených ve čtvrtek v průzkumech exit polls přivítali těsný náskok krajně pravicové strany Svoboda, ačkoli chybovost naznačovala i remízu. Ve čtvrtečním nizozemském hlasování exit poll ukázal, že aliance Zelených, Levice a Svobody získala osm z 31 nizozemských křesel, PVV Geerta Wilderse sedm křesel, což je o jedno více než v roce 2019. Chybovost průzkumu, který provedla nizozemská národní vysílací společnost NOS, však činila jedno křeslo.
Volební účast bude ostře sledovaným ukazatelem voleb: při hlasování v roce 2019, které se konalo na pozadí chaotického odchodu Spojeného království z EU a napětí s Bílým domem Donalda Trumpa, dosáhla volební účast 50,6 %, což je nejvíce za posledních 25 let. V těchto volbách došlo také k rozšíření volebního práva mladých lidí: Belgie a Německo se připojily k Rakousku a Maltě a umožnily volit šestnáctiletým.
Odhaduje se, že během čtyřdenního volebního cyklu, který skončí v neděli ve 23 hodin středoevropského času, kdy se uzavřou italské volební místnosti, hlasuje 361 milionů lidí. Představitelé Evropského parlamentu očekávají, že poměrně definitivní obrázek o příštím parlamentu budou mít zhruba do půlnoci, přičemž předpokládané výsledky se objeví dříve večer.
(cik)