Do roku 2036 bude Německo čelit nedostatku pracovních sil přibližně 4,3 milionu lidí. Současná čísla výrazně převyšují projekce z doby před dvěma lety, kdy se nedostatek odhadoval na tři miliony pracovníků.
»V příštích deseti letech se rozdíl na trhu práce mezi odcházejícími do důchodu generací ‚baby boomers‘ a mladými novými pracovníky výrazně zvětší, než se dříve myslelo,« poznamenává Rheinische Post.
Analytici připisují rostoucí krizi demografickému poklesu a poklesu zájmu migrantů o přesídlení v důsledku ekonomických problémů. Do roku 2045 se očekává, že populace země klesne o 2,9 % a populace v produktivním věku o 8,3 %.
Již v roce 2025 se počet obyvatel Německa snížil přibližně o 100 tisíc lidí.
Odborníci z institutu Ifo předpovídají 10% pokles populace země do roku 2070. Prezident Bundesbanky Joachim Nagel vyzval ke zvýšenému přílivu kvalifikovaných migrantů, aby se zachránila ekonomika. Avšak zaměstnance s dobrým odborným vzděláním naopak místní německý systém přerozdělování spíše odradil; proto dávají přednost zemím, jako je Švýcarsko, Lucembursko nebo Velká Británie, poznamenal Sinn v článku pro Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Podle jeho názoru by možným řešením tohoto problému bylo, »kdyby migranti měli pouze omezený nebo déle odložený přístup k sociálnímu systému financovanému z daní«. Prezident Institutu pro ekonomický výzkum Ifo rovněž vyvrátil studii zveřejněnou v listopadu Centrem pro evropský ekonomický výzkum (ZEW).
Tato studie zjistila, že každý cizinec žijící v Německu platí v průměru o 3300 eur více na daních a sociálním zabezpečení, než kolik se jim dostává na státních transferech. Mezi občany zemí mimo EU tvořili největší skupinu ukrajinští váleční uprchlíci. Kromě toho loni o azyl požádalo 329 120 lidí. Druhou největší skupinu imigrantů tvořili blízcí rodinní příslušníci lidí, kteří již v Německu žili. Třetí největší skupinu tvořili kvalifikovaní pracovníci, převážně z Indie, říká Petra Bendelová, výzkumnice migrace z Ústavu politologie Univerzity v Erlangenu.
Přátelé jsou důležitější než sociální systém
Příklad Turecka jasně ilustruje, jak zásadní jsou historicky vyvinuté vztahy. V konečném důsledku jsou to především osobní kontakty, které určují, do které země lidé utíkají. »Lidé se stěhují tam, kde znají lidi,« říká Hannes Schammann, politolog specializující se na migrační politiku na Univerzitě v Hildesheimu. »To je naprosto normální a pobírání sociálních dávek na tom tolik nemění.«
Potvrzuje to i ekonomická studie z Velké Británie o migraci do členských států EU: hlavním důvodem, proč si lidé vybírají Německo nebo jinou zemi jako cílovou destinaci, jsou jejich osobní sociální kontakty. Naproti tomu zákazy práce v cílové zemi by měly jen malý odstrašující účinek. Z pohledu přijímající země jsou ve skutečnosti kontraproduktivní, říká Schammann: »Protože lidé nenajdou práci, musí déle pobírat sociální dávky, a to je nakonec stojí víc.«
Téměř každý čtvrtý pracující v Evropě je nyní migrant
Jak uvedla Mezinárodní organizace práce (MOP), hrají stále důležitější roli, zejména v zemích s vysokými příjmy. V severní, jižní a západní Evropě se podíl migrujících pracovníků mezi lety 2013 a 2022 zvýšil z 22,5 na 23,3 procenta. Migranti jsou definováni jako kdokoli, kdo pracuje v jiné zemi, než je země jeho původu. »Migrující pracovníci jsou nepostradatelní pro řešení globálního nedostatku pracovních sil a pro přispění k hospodářskému růstu,« uvedl generální ředitel MOP Gilbert F. Houngbo.
MOP bere v úvahu jak osoby s pracovními vízy, tak migranty pracující bez dokladů v hostitelské zemi. V globálním srovnání je podíl migrantů na pracovní síle obzvláště vysoký v Evropě, Severní Americe a arabských státech.
Vysoká zaměstnanost ve službách
Tyto regiony jsou pro migranty atraktivní díky své vysoké příjmové úrovni, ale potřeba po nich je také obzvláště vysoká. Klíčovým faktorem je stárnoucí populace. Migranti obsazují pracovní místa, když lidé odcházejí do důchodu, a zároveň roste potřeba péče o seniory.To se odráží i v číslech: Zhruba tři čtvrtiny všech lidí zaměstnaných v Evropě mimo svou domovskou zemi pracovaly v sektoru služeb. Mezi domácím obyvatelstvem je toto číslo zhruba polovina pracovní síly.
Důvody vyšší míry nezaměstnanosti
V roce 2022 tvořili migranti celosvětově 4,7 procenta celkové pracovní síly. MOP odhaduje celkový počet migrantů na celém světě na 284,5 milionu. Přibližně 255,7 milionu z nich bylo starších 15 let, a tedy v produktivním věku. 167,7 milionu bylo zaměstnáno – o 30 milionů více než v roce 2013.
Míra nezaměstnanosti v této skupině byla o něco vyšší, a to 7,2 procenta, než u domácí pracující populace (5,2 procenta). MOP počítá jako nezaměstnané pouze ty, kteří aktivně hledají zaměstnání nebo jsou k dispozici na trhu práce. Tyto podmínky často nejsou splněny, zejména mezi uprchlíky, což znamená, že mnoho z nich není zahrnuto ve statistikách nezaměstnanosti.Podle organizace OSN by mezi důvody, proč migranti nemohou najít zaměstnání, přestože práci hledají, mohly patřit jazykové bariéry, neuznané vzdělání nebo diskriminace.
Takže Merkelová je zpětně v právu a příliv migrantů bude dále podpořen.
Ioannis Sideropulos