Studie publikovaná v Scientific American potvrdila, že pondělky mají měřitelné škodlivé účinky na lidský mozek a tělo. Podle analýzy jsou v tento den v týdnu zaznamenávány vyšší úrovně úzkosti, stresu a dokonce i kardiovaskulárních příhod, včetně infarktů.
Vědci z univerzity v Manchesteru analyzovali data od více než 10 tisíc Britů starších 50 let v rámci projektu English Longitudinal Study of Aging (ELSA). Účastníci uvedli, jak úzkostlivě se den předtím cítili, a výzkumníci měřili hladiny stresového hormonu – kortizolu – ve vzorcích vlasů, což jim umožnilo posoudit nahromaděný stres během několika měsíců. Výsledky ukázaly, že lidé pociťující úzkost v pondělí měli trvale vyšší hladiny kortizolu než ostatní. Tento efekt přetrvával i u starších lidí, kteří již dávno odešli do důchodu, což podle autorů svědčí o dlouhodobém efektu »Monday effect« na tělo. Chronicky zvýšený kortizol je spojen s rizikem deprese, cukrovky, obezity a kardiovaskulárních onemocnění. Vědci naznačují, že obvyklý pocit úzkosti na začátku týdne se nakonec může změnit v biologickou zátěž, která přetrvává po celý život.
Po desetiletí byl termín »Monday blues« zkratkou pro kolektivní sténání, které vítá začátek každého pracovního týdne. Je to také dobře zdokumentováno v lékařských statistikách. Pondělky přicházejí s vyššími hodnotami úzkosti, stresu a dokonce sebevražd ve srovnání s jinými dny. Studie tohoto fenoménu napříč celými zeměmi zjistily až 19procentní nárůst v pravděpodobnosti náhlé srdeční smrti na potvrzené infarkty a další kardiovaskulární příhody v pondělí, které postihují muže a ženy napříč věkovými skupinami. Nyní se ukazuje, že účinek pondělků může daleko přesahovat prchavé výkyvy nálady.
Biologické základy efektu »Monday« jsou však dlouho nejasné. Je stres a úzkost prožívané v pondělí biologicky odlišné? A mohlo by to zanechat stopu na těle lidí i poté, co přestanou pracovat?
(is)
FOTO – Scientific American, pixabay
Diskuze je uzavřena.