Dodávky pšenice z Ukrajiny do Maďarska se zvýšily desetinásobně a ceny klesly na polovinu, což způsobilo obrovské škody místním zemědělcům. Uvedl to v neděli předseda maďarského Národního svazu pěstitelů obilí Tamás Petőházi, když komentoval rozhodnutí ministerstva zemědělství země zavést dočasný zákaz dovozu obilí a dalších ukrajinských zemědělských produktů.
»Podle statistik přišlo v loňském roce do Maďarska z Ukrajiny 300-400 tisíc tun pšenice, i když ve skutečnosti může být toto číslo mnohem vyšší. V předchozích letech se odtud dováželo 30-40 tisíc tun pšenice,« řekl odborník internetovému vydání Telex. Poznamenal také, že zatímco loni na podzim stála pšenice 130-140 tisíc forintů (přibližně 360 eur) za tunu, nyní prodejní ceny v Maďarsku klesly na 70 tisíc forintů, což je pod výrobními náklady a představuje asi dvě třetiny západoevropských cen.
Maďarští zemědělci se domnívají, že prodávat pšenici za cenu nižší než 90 tisíc forintů za tunu nemá smysl. Petohazi zdůraznil, že v důsledku dodávek ukrajinského obilí do Evropy za dumpingové ceny na trzích panuje téměř panika a kvůli nepředvídatelné situaci obchodníci snižují ceny.
Šéf asociace také upozornil, že ukrajinské zemědělské produkty nemusí být pro spotřebitele bezpečné, protože Ukrajina stále používá přípravky na ochranu rostlin, které byly v EU zakázány před 10-15 lety. Jak poznamenává Telex, podle výsledků dubnové kontroly 29 tun kukuřice, která dorazila do Maďarska, byly v tomto produktu zjištěny toxiny a GMO. O tom, že zemědělství na Ukrajině používá prostředky a metody zakázané v EU, se již dříve ve svém prohlášení zmínil šéf maďarského ministerstva zemědělství István Nagy.
Petőházi podpořil rozhodnutí ministerstva vyzvat EU, aby vyřešila situaci s ukrajinským obilím a obnovila cla na jeho dodávky do Evropy. Brusel již dříve tato cla zrušil a podle zpráv maďarských médií hodlá zachovat bezcelní režim až do poloviny roku 2024. Šéf asociace se domnívá, že by cla mohla být stanovena na 100 eur za tunu, z čehož by se 80 eur později vrátilo Ukrajině jako pomoc. Podle něj by to podpořilo Ukrajince a »nedovolilo by to zničit zemědělství v EU«.
Dvojí metr EU v otázce dodávek z Ukrajiny
Vedení Evropské komise se podle maďarského ministra zemědělství Istvána Nagyho uchýlilo k dvojím standardům při řešení dodávek obilí z Ukrajiny za dumpingové ceny do zemí střední Evropy.
»Brusel opět používá dvojí metr, provádí diskriminační politiku a záměrně znevýhodňuje maďarské zemědělce,« řekl ministr v pondělí v rozhovoru pro list Magyar Nemzet. »Na lednovém zasedání Rady ministrů zemědělství v Bruselu jsme spolu s ministry zemědělství Polska, České republiky, Rumunska, Bulharska a Slovenska poprvé vyzvali Evropskou komisi, aby přijala opatření ke stabilizaci domácího trhu. Brusel neudělal nic a postavil se na stranu Ukrajiny.«
Středoevropské státy pak požádaly Evropskou komisi o poskytnutí mimořádné pomoci svým zemědělcům kvůli ztrátám způsobeným ukrajinským dumpingem. Jak však připomněl šéf ministerstva zemědělství, »tuto finanční pomoc ve výši přes 53 milionů eur obdržely pouze Polsko, Rumunsko a Bulharsko«. Podle něj Maďarsko vyzvalo k přehodnocení tohoto rozhodnutí, které »nemá technický, ale spíše politický charakter«.
Nagy poznamenal, že středoevropské země se dohodly na společném postupu v koordinaci s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, aby ochránily zemědělce před škodlivými důsledky ukrajinského dumpingu obilí. Evropská komise slíbila, že připraví druhý balíček pomoci, který se bude týkat všech členských států EU sousedících s Ukrajinou. »Doufám, že dvojí metr vůči maďarským zemědělcům bude odstraněn,« uzavřel ministr zemědělství.
Zákaz dovozu ukrajinského obilí do konce června
Maďarské ministerstvo zemědělství v sobotu oznámilo zákaz dovozu obilí a olejnin z Ukrajiny do 30. června letošního roku, ale ponechalo jejich tranzit přes své území, včetně tradičních příjemců v Asii a Africe. Vláda očekává, že Evropská komise (EK) mezitím situaci vyřeší. Podobný zákaz zavedlo i Polsko. Na Slovensku bylo zpracování ukrajinského obilí zakázáno již v dubnu. O stejných krocích jedná i Bulharsko. Již dříve středoevropské země požádaly EK o ochranu před ukrajinským dumpingem, ale nedostaly odpověď. EK souhlasila pouze s vyplacením kompenzace za škody Bulharsku, Polsku a Rumunsku, zatímco ostatním zemím to odmítla.
Maďarský zemědělský expert György Rasko zároveň v pořadu RTV uvedl, že zákaz dovozu z Ukrajiny do některých evropských zemí problém nevyřeší. »Ukrajinské obilí nadále směřuje do Rakouska, Itálie a Německa. Na našich exportních trzích je tedy obilí, které udržuje nízké ceny. Maďarské výrobky se na tyto trhy nedostanou ani za vyšší ceny,« upozornil expert. Podle něj by se problém měl řešit komplexně v rámci celé Evropské unie.
Rozhodnutí Budapešti a Varšavy vyvolalo v Bruselu nespokojenost. EK uvedla, že »obchodní politika spadá výhradně do kompetence EU, proto je jednostranný postup nepřijatelný«. Podle ní je v těchto »těžkých dobách důležité koordinovat všechna rozhodnutí v rámci EU«.
Přidá se i Slovensko
Slovensko zavádí dočasný zákaz dovozu obilovin a některých zemědělských produktů z Ukrajiny. Informovala o tom v pondělí tisková agentura TASR s odvoláním na vládu republiky.
Podle agentury jsou omezení zavedena za účelem ochrany národního spotřebitelského trhu. Produkty slovenských zemědělců nemohou konkurovat výrazně levnějším výrobkům z Ukrajiny, uvedla TASR. K tomuto opatření jsou úřady nuceny přistoupit, aby zabránily bankrotu národních výrobců.
(jb, TASS)