V nadcházejících dnech se podle listu The Washington Post (WP) chystá z Turecka vyplout flotila lodí směřujících do pásma Gazy, která má za cíl prolomit izraelskou námořní blokádu a upozornit na nedostatek pomoci pro Palestince v obléhané enklávě.
Organizátoři, sdruženi pod hlavičkou Freedom Flotilla Coalition, se podobných misí účastní již několik let, přičemž toto úsilí si získalo celosvětovou pozornost v roce 2010 poté, co izraelský nálet na flotilu, jejíž součástí byla i turecká loď Mavi Marmara, zabil 10 lidí a vyvolal diplomatickou krizi mezi Tureckem a Izraelem.
Ale trasa flotily, tedy Středozemní moře, získala během současného konfliktu nový význam, vlády i humanitární organizace se obracejí k dodávkám po moři, aby obešly to, co humanitární skupiny označují za trvalé překážky Izraele při dodávkách do Gazy po souši.
Nejnovější mise flotily, jejíž součástí bude nákladní loď s více než 5000 tunami pomoci, přichází v době, kdy celosvětová pozornost věnovaná zhoršující se humanitární krizi v Gaze ochabla a přesunula se k eskalujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Zjevná turecká citlivost ohledně toho, zda lodím povolit vyplutí, způsobila, že organizátoři neřekli, kdy přesně lodě vyplují, upozornil list.
Regionální dynamika byla »náročná«, řekla minulý týden v telefonickém rozhovoru z Istanbulu, kde se shromáždili aktivisté, kteří se plánují připojit k námořnímu konvoji, Ann Wrightová, jedna z organizátorek mise a americká diplomatka ve výslužbě a bývalá plukovnice armády, která rezignovala na svou pozici na ministerstvu zahraničí kvůli nesouhlasu s invazí do Iráku vedenou Spojenými státy v roce 2003.
Na páteční tiskové konferenci na palubě jedné z lodí Huwaida Arrafová, americká palestinská advokátka pro lidská práva, která se připojila k předchozím flotilám do Gazy, řekla, že »naše vlády dosud neudělaly nic, ale vyzýváme je, aby začaly nyní, aby dodržely své vlastní závazky podle mezinárodního práva a požadovaly, aby Izrael umožnil flotile bezpečný průjezd do Gazy«. »Očekáváme, že se Turecko nenechá uplatit a my skutečně poplujeme,« dodala. »Cokoli jiného než to je kolaborace s nezákonným obléháním Gazy a my si nemyslíme, že to turecká vláda udělá.«
Izraelská armáda na žádost o vyjádření k misi flotily bezprostředně nereagovala. Izrael již léta tvrdí, že námořní blokáda je oprávněná, aby zabránil přísunu zbraní k Hamásu a dalším militantním skupinám v Gaze – tato politika je podle Arrafa součástí izraelského »hermetického uzavření« území, které se rovná kolektivnímu trestu jeho obyvatel a válečnému zločinu.
Zpráva OSN o izraelském útoku z května 2010 označila námořní blokádu za »legitimní bezpečnostní opatření«, ale uvedla, že izraelské obsazení lodí »s tak velkou silou ve velké vzdálenosti od blokované zóny bylo přehnané a nepřiměřené«.
Od října Izrael brání dodávkám pomoci po souši a útočí na humanitární organizace, což podle představitelů humanitárních organizací a skupin pro lidská práva přispívá k humanitární krizi, která způsobila, že severní Gaza se propadá do hladomoru.
Zabití sedmi pracovníků World Central Kitchen izraelskými silami 1. dubna navíc upozornilo na nebezpečné prostředí, v němž humanitární organizace působí. Bidenova administrativa následně varovala Izrael, aby urychleně řešil utrpení civilistů v Gaze, jinak riskuje budoucí podporu USA.
»Jedná se o situaci, kterou zcela zavinil člověk a které se dalo předejít,« řekl minulý týden na tiskovém brífinku Andrea de Domenico, vedoucí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí na okupovaném palestinském území.
Wrightová uvedla, že součástí flotily bude nákladní loď s balíčky potravin, vodou, sanitkami a zdravotnickým materiálem včetně anestetik. »Snažíme se zastavit hladovění,« řekla. »Zdaleka to nestačí. Něco to ale udělá,« dodala. »Doufáme, že se nám podaří dostat do Gazy,« řekla Wrightová.
Mnoho vlád v regionu se podílelo na zmaření předchozích misí do Gazy, včetně Řecka, které v roce 2011 zastavilo odjezd lodí. Spojené státy varovaly své občany, aby se misí neúčastnili, a nabídly »velmi malou pomoc, když byli američtí aktivisté na flotilách zadrženi a poté deportováni Izraelem,« cituje aktivistku WP.
Dylan Saba, jednatřicetiletý spisovatel a právník, který se chystá cestovat s flotilou, uvedl, že se připojuje částečně proto, že »existuje povinnost občanů světa jednat tam, kde vlády selhaly, a jednat v duchu mezinárodního práva«. »Jsem si velmi jistý, že je to správná věc,« dodal. »Ale lhal bych vám, kdybych řekl, že nemám strach.«
(cik)
Diskuze je uzavřena.