Digitální ochrana chrání a oživuje nadčasovou krásu starověkých čínských památek

Když Wang I-žan namířila kužel světla své svítilny na nástěnnou malbu před sebou, božstva vyobrazená na zdi jako by ožila. Seděla se slavnostní důstojností nebo si mezi sebou šeptala a před jejíma očima se rozvinul velkolepý ceremoniální průvod téměř tří set taoistických božstev vzdávajících hold Nejvyšší bytosti.

Nešlo však o skutečnou scénu. Její původní podoba vznikla před téměř 700 lety jako dílo »Čchaojüan tu«, které je součástí paláce Jong-le, stavby z období dynastie Jüan (1271–1368) ve městě Jün-čcheng v severočínské provincii Šan-si.

Výstava, kterou Wang navštívila, se nachází asi 400 kilometrů od Jün-čchengu v Tchaj-jüanu, hlavním městě provincie Šan-si, a je ukázkou nejmodernějších čínských technologií digitální ochrany kulturních památek. Expozice starověké čínské architektury s tématem »Black Myth: Wukong« přiblížila návštěvníkům slavná historická místa provincie Šan-si, jako jsou Visutý chrám, chrám Siao-si-tchien či jeskyně Jün-kang, prostřednictvím digitálních světelných projekcí, 3D tisku a dalších pokročilých technologií.

»Výstava je fantastická. Nikdy by mě nenapadlo, že lze starověkou architekturu prezentovat v tolika různých podobách. O to víc mám chuť tato místa navštívit osobně,« uvedla Wang.

Kulturní památky dnes už nejsou uzavřeny jen ve vitrínách muzeí. Díky dlouhodobému úsilí Číny v oblasti digitální ochrany jsou veřejnosti představovány mnohem poutavějším a interaktivnějším způsobem. Za posledních dvacet let Čína vydala řadu dokumentů na podporu této činnosti a využívá 3D laserové skenování i specializovaný software k digitální ochraně starobylých staveb, nástěnných maleb, bronzových artefaktů a dalších památek.

Provincie Šan-si, přezdívaná »muzeum nadzemních kulturních památek Číny«, se může pochlubit 531 národními klíčovými chráněnými památkami, včetně tří dochovaných dřevěných staveb z období dynastie Tchang (618–907), což je nejvyšší počet v celé zemi. Již v roce 2015 provincie jako jedna z prvních zahájila digitální skenování svých nemovitých kulturních památek.

Specialista na digitální skenování Ťia Č’-č’ vstoupil do oboru po absolvování univerzity a byl svědkem proměny ochrany kulturních památek v Číně od tradičních metod k digitálním přístupům.

»Před dvanácti lety, když jsem dokumentoval chrám Mej-li-keng-čao o rozloze téměř 5000 metrů čtverečních ve Vnitřním Mongolsku, trvalo dvěma lidem skoro dva týdny, než práci dokončili. Dnes lze stejný objem práce zvládnout za tři dny,« uvedl.

Technologie, jako je 3D laserové skenování, mapování pomocí dronů a blízká fotogrammetrie, přinesly v ochraně kulturních památek revoluční průlom. Ťia vysvětlil, že laserové skenování dokáže na dálku a bez fyzického kontaktu zachytit trojrozměrné informace o starobylých stavbách, přičemž přesnost a úplnost dat výrazně převyšuje tradiční metody. Tato data slouží nejen jako přesný vědecký podklad pro obnovu historických objektů, ale také jako základ pro vytvoření trvalých digitálních archivů.

Dosud tým Ťia Č’-č’e naskenoval 350  památkových lokalit, včetně 1500 historických staveb, 1500 malovaných soch a 15 000 metrů čtverečních nástěnných maleb, a shromáždil celkem 2 petabajty dat. Byl rovněž pozván k provádění digitálního skenování v dalších částech Číny, například ve východočínské provincii Če-ťiang či v autonomní oblasti Si-cang na jihozápadě země.

Tyto úspěchy v digitální ochraně památek hrají překvapivě silnou roli při zvyšování povědomí veřejnosti o kulturním dědictví a tradiční kultuře. V prosinci loňského roku se ve východočínské Šanghaji uskutečnila výstava věnovaná památce světového dědictví UNESCO – jeskyním Jün-kang. Kamenné reliéfy, představující vrchol světového sochařského umění 5. století, byly reprodukovány pomocí 3D tisku a vystaveny v otevřených pavilonech, což přilákalo velké množství návštěvníků. Tyto »putovní jeskyně« v posledních letech urazily po Číně více než 5000 kilometrů.

»Tato dlouhá putování jeskyní zasela semínka do srdcí lidí daleko odtud,« uvedl pracovník správy jeskyní Jün-kang a dodal, že počet návštěvníků skutečných jeskyní vzrostl ze tří milionů v roce 2023 na pět milionů v roce 2025.

Další široce uznávanou oblastí využití digitální ochrany památek je čínský herní průmysl. Hra »Black Myth: Wukong«, první čínská AAA hra, která v roce 2024 zaznamenala celosvětový úspěch, věnovala značné úsilí skenování kulturních památek. Díky přesnému začlenění starobylých staveb a soch z celé Číny do herního prostředí výrazně zvýšila míru ponoření do hry a vzbudila větší zájem o kulturní dědictví u mladší generace.

Li Žun-chang, učitel výtvarné výchovy ze Šen-čenu v jižní provincii Kuang-tung, strávil dvě po sobě jdoucí letní prázdniny cestováním po provincii Šan-si a kreslením tamních památek, která byla hlavní dějištěm hry »Black Myth: Wukong«. Po návratu do školy v Šen-čenu zadal své skici jako domácí úkol žákům základní školy a inspiroval tak další děti k obdivu ke kráse starověké architektury.

V době, kdy čínská společnost klade stále větší důraz na ochranu a propagaci kulturních památek, je dnes součástí Ťiova týmu i mnoho příslušníků generace Z, kteří přinášejí inovativní přístup a nadšení pro práci s kulturním dědictvím. Tým již dokončil skenování nadzemních památek v jižní části provincie Šan-si a do roku 2028 plánuje zdigitalizovat všech 531 národních klíčových chráněných památek v této provincii, stejně jako další památky nižší kategorie.

»Tato práce mi hluboce ukázala, že předávání tradiční kultury neznamená lpět na starých postupech, ale využívat moderní technologie k tomu, aby do ní vnesly nový život. Možnost přispět svými odbornými dovednostmi k ‚věčnému uchování‘ starověké architektury dává této práci mimořádnou hodnotu a smysl,« uvedl třiadvacetiletý Jüan Siao-fan.

(Xinhua)