Čínský zahraniční obchod v prvním pololetí vzrostl o 16,9 %, struktura obchodu se dále zlepšuje

Zahraniční obchod Číny se v prvním pololetí roku 2026 meziročně zvýšil o 16,9 procenta na 25,47 bilionu jüanů (přibližně 3,75 bilionu amerických dolarů). Podle údajů zveřejněných v úterý jde o první případ, kdy hodnota zahraničního obchodu za první pololetí překročila hranici 25 bilionů jüanů.

Podle údajů Generální správy cel (GAC) si Čína díky tomuto výkonu nadále udržuje postavení největšího světového obchodníka se zbožím.

Vývoz meziročně vzrostl o 13,4 procenta na 14,73 bilionu jüanů a pokračoval tak v růstu již jedenácté čtvrtletí po sobě. Dovoz se zvýšil o 22,1 procenta na 10,74 bilionu jüanů, což představuje tempo o 8,7 procentního bodu vyšší než u exportu a podle úřadů přispívá k vyváženějšímu rozvoji zahraničního obchodu.

V prvním pololetí se objem dovozu komodit, včetně energetických surovin a kovových rud, zvýšil o 3,4 procenta. Dovoz strojírenských a elektrotechnických výrobků vzrostl o 28 procent a dovoz zemědělských produktů o 8,6 procenta.

»Čínský zahraniční obchod si v první polovině roku udržel příznivou dynamiku. Zaznamenali jsme silný růst, stabilní fungování i výrazný pokrok při stabilizaci objemu obchodu a zlepšování jeho struktury,« uvedl na tiskové konferenci Informační kanceláře Státní rady zástupce ředitele Generální správy cel Wang Ťün.

Ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhl celkový objem dovozu a vývozu 13,61 bilionu jüanů, což představuje meziroční růst o 18,4 procenta. Jde o nejvyšší čtvrtletní tempo růstu od třetího čtvrtletí roku 2021. Samotný červen přinesl meziroční zvýšení obchodní výměny o 24,2 procenta, přičemž růst pokračoval již sedmnáctý měsíc v řadě.

Obchod se zeměmi zapojenými do iniciativy Pás a stezka vzrostl v prvním pololetí o 14,8 procenta na 12,97 bilionu jüanů a tvořil 50,9 procenta celkového zahraničního obchodu. Obchod se sousedními státy vzrostl o 20,6 procenta, zatímco obchod s Latinskou Amerikou, Afrikou a Evropskou unií zaznamenal růst o 16,2 procenta, 19,6 procenta a 10,2 procenta. Obchod se zeměmi střední a východní Evropy se zvýšil o 11 procent, čímž navázal na deset let nepřetržitého růstu.

V období od ledna do června se soukromé podniky podílely na celkové hodnotě zahraničního obchodu z 57 procent. Jejich dovoz a vývoz vzrostly o 17 procent na 14,53 bilionu jüanů. Podniky se zahraničním kapitálem zaznamenaly růst o 17,1 procenta a státní podniky o 16,8 procenta.

Největší podíl na zahraničním obchodě měly východní regiony Číny, jejichž dovoz a vývoz přesáhly 20 bilionů jüanů. To představuje meziroční růst o 16,5 procenta a podíl 78,8 procenta na celkovém zahraničním obchodě země. Západní, střední a severovýchodní regiony vykázaly růst o 20,3 procenta, 20 procent a 8,6 procenta.

Vývoz strojírenských a elektrotechnických výrobků vzrostl o 20,1 procenta na 9,36 bilionu jüanů a tvořil 63,5 procenta celkového exportu, což je meziročně o 3,5 procentního bodu více. Vývoz produktů špičkových technologií se zvýšil o 39 procent na 3,26 bilionu jüanů. Export výrobků vlastních čínských značek vzrostl o 25,4 procenta a jejich podíl na celkovém vývozu se zvýšil o 2,4 procentního bodu.

Podle Wanga výsledky zahraničního obchodu za první pololetí odrážejí hlavní charakteristiky současného vývoje čínské ekonomiky – stabilitu, inovace, vitalitu a propojení se světovou ekonomikou.

Nové zdroje růstu podle něj dále posilují. Dovoz a vývoz výpočetního hardwaru, například elektronických součástek a počítačových komponentů, vzrostly v prvním pololetí o 56,6 procenta na 5,13 bilionu jüanů. Výrazně se zvýšil také export produktů využívajících umělou inteligenci, ekologických nízkouhlíkových výrobků a špičkových technologií.

Wang dále uvedl, že celkem 267 tisíc podniků zapojených do zahraničního obchodu rozšířilo v prvním pololetí své aktivity na nové trhy. Hodnota jejich zahraničního obchodu vzrostla o 22,6 procenta a představovala téměř 70 procent celkového objemu zahraničního obchodu země.

Ředitel odboru statistiky a analýz Generální správy cel Lü Ta-liang připomněl, že Čína si dlouhodobě udržuje pozici největšího světového vývozce sportovního zboží s podílem přesahujícím 40 procent světového exportu. Řada čínských výrobků je podle něj k vidění i na probíhajícím mistrovství světa ve fotbale 2026. V prvním pololetí letošního roku dosáhl vývoz sportovního vybavení hodnoty 67,53 miliardy jüanů, z toho samotný export míčů činil 3,08 miliardy jüanů.

V prvním pololetí dosáhl vývoz domácích spotřebičů 360,96 miliardy jüanů. Kvůli častým vlnám veder ve světě vzrostl zejména export chladicích zařízení, jako jsou klimatizace, elektrické ventilátory a chladničky, který dosáhl 107,91 miliardy jüanů a pomohl uspokojit poptávku domácností v řadě zemí, uvedl Lü.

Přestože Čína bude ve druhé polovině roku čelit nepříznivým vnějším podmínkám pro zahraniční obchod, Wang zdůraznil, že jeho základy zůstávají pevné díky silnému inovačnímu potenciálu, aktivním podnikatelským subjektům a vysoké úrovni otevírání ekonomiky.

»Máme důvěru i schopnosti udržet příznivý trend rozvoje zahraničního obchodu,« uvedl Wang. Dodal, že celní orgány budou i nadále posilovat dohled, zlepšovat služby a podporovat usnadňování přeshraničního obchodu, aby zachovaly jeho pozitivní vývoj a přispěly k úspěšnému zahájení období 15. pětiletého plánu na léta 2026–2030.

(Xinhua)