Roční obchod Číny se službami poprvé v loňském roce překročil 1 bilion amerických dolarů, což ukazuje na značný potenciál dalšího růstu.
Hodnota čínského dovozu a vývozu služeb dosáhla v roce 2024 rekordních 7,5 bilionu jüanů (přibližně 1,05 bilionu amerických dolarů), což představuje meziroční nárůst o 14,4 procenta, podle nejnovějších údajů Ministerstva obchodu (MOC).
Vývoz meziročně vzrostl o 18,2 procenta a dovoz o 11,8 procenta, uvedlo MOC.
Podle Li Juna, výzkumníka z Čínské akademie mezinárodního obchodu a hospodářské spolupráce při MOC, byl růst čínského obchodu se službami v roce 2024 podpořen globálními trendy digitalizace, pokročilých inteligentních technologií a zeleného rozvoje. Objem obchodu se službami rostl, jeho struktura se dále optimalizovala a posílila se jeho mezinárodní konkurenceschopnost .
Zdůraznil, že komplexní uvolnění a optimalizace čínské politiky bezvízového tranzitu hrála roli při podpoře příjezdového cestovního ruchu v uplynulém roce.
Široce vítaná nová politika podnítila vzestup trendu »China Travel«, populárního hashtagu na sociálních sítích, kde mnoho cestovatelů sdílí své zkušenosti z Číny. Rostoucí počet zahraničních turistů přitahují kulturní památky, přírodní scenérie a procházky po městech.
»China Travel« se rychle rozvíjí a očekává se, že tento růst dále podpoří obchod se službami v zemi a zároveň pomůže posunout globální cestovní ruch směrem k trvalému oživení a prosperitě,« uvedl Li.
Li také poznamenal, že čínské digitální kulturní platformy a obsah získávají v zahraničí významnou popularitu. Poukázal na úspěch čínské videohry »Black Myth: Wukong«, distribuci kvalitních čínských filmů a televizních dramat na zahraničních streamovacích platformách, jako jsou Netflix a YouTube, a rostoucí vliv čínské internetové literatury na mezinárodní čtenáře.
Čínská vláda v srpnu loňského roku vydala pokyny na podporu kvalitního rozvoje obchodu se službami prostřednictvím vysoké úrovně otevírání trhu.
Dokument poskytl silnou politickou podporu rozvoji čínského obchodu se službami, uvedl Li a vyzval k většímu úsilí o pokrok v oblasti otevírání trhu, inovací a mezinárodní spolupráce v tomto sektoru.
S odkazem na to, že Čína v loňském roce zavedla celostátní systém negativního seznamu pro přeshraniční obchod se službami, Li navrhl, aby se úroveň institucionálního otevírání trhu neustále zlepšovala, negativní seznam by se měl postupně zkracovat podle potřeby a země by měla aktivně slaďovat svá pravidla s mezinárodními ekonomickými a obchodními standardy.
Dále vyzval k co nejrychlejšímu zahájení výstavby národních demonstračních zón pro inovativní rozvoj obchodu se službami.
Aby se podpořily inovace, Li apeloval na zpřístupnění potenciálu digitalizace průmyslu a digitální transformace, na podporu profesionálních organizací nabízejících služby v oblasti financí, poradenství, designu a certifikace s cílem zvýšit jejich schopnost poskytovat mezinárodní služby a na zrychlený rozvoj zelených služeb.
Li rovněž navrhl rozšíření bilaterální, multilaterální a regionální spolupráce v oblasti digitálního obchodu a obchodu se službami. Zdůraznil, že by se mělo pokračovat ve využívání hlavních výstavních platforem a že by se měly rozvíjet mezinárodní parky pro spolupráci v oblasti obchodu se službami.
(Xinhua)