Čína působí jako hlavní stabilizační faktor globální ekonomiky od vypuknutí války s Íránem, uvádějí ekonomové Evropské centrální banky (ECB), kteří odhadují, že obrovské zásoby ropy, rychlá elektrifikace a diverzifikace energetického mixu země zabránily nové mezinárodní energetické krizi podobné nebo závažnější než ta z roku 2022.
Ekonomové ECB ve své analýze poznamenávají, že »rozsáhlé hromadění« ropy v Pekingu, přechod na elektromobily a snížená spotřeba petrochemických produktů přispěly k tomu, že růst cen ropy a zemního plynu po americko-izraelském útoku na Írán na konci února zůstal »relativně omezený«.
Zpráva nabývá zvláštního významu, protože pochází od samotné ECB v době, kdy evropské ekonomiky nadále čelí vysokým nákladům na energie, slabému růstu a zvýšené nejistotě na trhu.
Čínské akcie jako štít
Zpráva uvádí, že zásoby ropy druhé největší ekonomiky světa se zvýšily z 92 dnů dovozu v roce 2023 na 115 dnů na začátku roku 2026.
Podle analytiků ECB toto zvýšení pomohlo absorbovat část ztrát dodávek, které mnohonásobně převyšují ztráty způsobené ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022.
Význam čínských zásob je dvojí: na jedné straně omezují potřebu přímých nákupů z mezinárodního trhu v době krize a na druhé straně působí jako psychologický stabilizační faktor pro investory a společnosti obchodující s energií.
Mnohem větší šok než Ukrajina
Podle zprávy válka s Íránem odstranila z globálních dodávek ropy přibližně 14 milionů barelů denně, což představuje asi 14 % světové produkce.
Naproti tomu po ruské invazi na Ukrajinu činily ztráty dodávek přibližně 1 milion barelů denně, což představuje pouze 1 % světové produkce.
Navzdory tomuto velkému rozdílu způsobily obě krize zhruba podobný nárůst cen energií. Začátkem června byla ropa asi o 29 % vyšší než před válkou, ve srovnání s vrcholem 30 % po začátku ukrajinského konfliktu.
Elektromobilita mění pravidla
Zvláštní důraz ECB je kladen na roli elektromobility. Čína, největší světový trh s elektromobily, výrazně snížila svou závislost na dopravních palivech. Rychlé rozšíření elektromobilů, autobusů a nákladních automobilů snižuje poptávku po benzinu a naftě, zatímco posilování obnovitelných zdrojů energie a jaderné výroby postupně snižuje potřebu dovážené ropy a zemního plynu.
ECB odhaduje, že tato strukturální změna v čínské ekonomice má nyní globální důsledky, jelikož Čína se na mezinárodní poptávce po energii významně podílí.
Agentura Xinhua nicméně informovala, že čínské ministerstvo obchodu obvinilo Spojené státy z unilateralismu. Uvádí, že ministerstvo označilo americké vyšetřování pod záminkou »nadměrné výrobní kapacity« za akt unilateralismu-jednostrannosti.
USA zahájily vyšetřování podle paragrafu 301 s odvoláním na »nadměrnou výrobní kapacitu«. Mluvčí čínského ministerstva obchodu v úterý zdůraznil, že tento krok je vnímán jako unilateralismus a představuje vážnou hrozbu pro globální ekonomický systém.
»Spojené státy nemají právo svévolně označovat výrobní kapacitu, která jednoduše převyšuje domácí poptávku, za ‚nadměrnou kapacitu‘ a toto označení používat dle libosti,« uvedl ředitel Úřadu pro politický výzkum Ministerstva obchodu Čínské lidové republiky Lin Weilong.
(is)
KOLÁŽE – AI