Podle novely občanského zákoníku lze dědictví odmítnout nebo se ho vzdát, jedná se o paragraf 1485 a následující. Odmítnutí je třeba udělat do měsíce od výzvy, případě se lze vzdát přímo u jednání. Pokud je člověk v zahraničí, je lhůta tříměsíční a soud ji může přiměřeně okolnostem prodloužit. Jedná-li se o smluvního dědice, může odmítnout také, ale obecně platí, že by lidé neměli tato jednání podceňovat, zvláště když se jedná o předlužené dědictví. Přijetím dědictví totiž přijímají jak aktiva, tak pasiva, a pokud převažují právě pasiva, dědic ručí svým majetkem. Člověk se může k jednání nedostavit, ale je třeba za sebe poslat zmocněnce, což bývá právník i laik. Často se to děje hlavně v případech, kdy jsou narušené vztahy v rámci rodiny – aby nedocházelo k problémům při jednání. Rozhodně bych ale výzvy k dědickému řízení nepodceňoval a reagoval bych. Tím, že člověk bude hrát mrtvého brouka, nic nevyřeší a jen se pak může divit, co nastane.
Mgr. Luděk Růžička, advokát