Původní obyvatelé amerického kontinentu znali opojné účinky tabáku už zhruba dvě tisícovky let, když do Nového světa připlul Kryštof Kolumbus. Ten si už na své první objevné výpravě 15. listopadu 1492 do deníku zapsal, že domorodci užívají tabák. Počátek jeho užívání lze vysledovat až k dávné civilizaci Mayů v Mexiku okolo roku 500 před naším letopočtem, mělo ale většinou kultovní charakter a bylo vyhrazeno dospělým mužům.
Mayové a také Aztékové tabák většinou žvýkali, šňupali a pravděpodobně i polykali, většinou však spolu s dalšími látkami, hlavně halucinogenními. První konzumenti v Evropě bafali usušené listy z dýmek za důmyslného použití pestré škály kuřáckého náčiní a později se naučili šňupat vonný tabák v práškové formě. První cigarety, ještě bez filtru, vznikly až okolo roku 1830 a za poměrně krátkou dobu se jim podařilo vytlačit ostatní aplikace tabáku.
V Čechách byl tabák známý od konce 16. století díky podpoře císaře Rudolfa II., skutečného rozmachu však tabák v českých zemích dosáhl až v době třicetileté války. Evropa nicméně nový zvyk nepřijímala jednoznačně, například papež Urbana VIII., hlava katolické církve v letech 1623 až 1644, dokonce vydal bulu, odsuzující tabák v jakékoli formě. Postupem let se ale kouření stalo společensky přijatelným zvykem, mezi světovými válkami se šířilo i mezi ženami.
Už v 19. století ale lékaři stále hlasitěji upozorňovali na negativní jevy užívání tabáku, například v oblasti zažívacího traktu, dávali ho také do souvislosti s demencí. Definitivní zlom ve vnímání kouření přišel v roce 1964, kdy byla v USA zveřejněna studie jednoznačně prokazující jeho negativní účinky na zdraví. Spojené státy a po nich další země začaly zavádět zákazy reklamy na cigarety, omezovaly kouření na veřejnosti, vzácně už se nesmí cigarety ani prodávat.
Přes výrazný pokles kuřáků zejména ve vyspělých zemích (například v USA z 45 procent v roce 1954 přes 36 procent v roce 1977 až na předloňských 13 procent populace) jsou podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) nemoci způsobené kouřením druhou nejčastější příčinou smrti na světě, ročně jim podlehne přes pět milionů lidí. V České republice, kde kouří asi pětina mužů a 15 procent žen, činí podíl kouření na roční úmrtnosti 17 procent (17 000 až 19 000 lidí).
(mac, čtk)