Příliš mnoho vitaminu B3 může zvýšit riziko infarktu a mrtvice

Můžete se předávkovat vitamíny? Stručně řečeno, ano. Vitamíny jsou sice nezbytnou součástí zdravého a vyváženého dne a v našem těle hrají řadu důležitých rolí, studie však ukázaly, že  méně je více – alespoň u některých vitamínů.

Niacin, známý také jako vitamin B3, je ve vodě rozpustný vitamin B, který se nachází v mase, rybách, ořeších, luštěninách, hnědé rýži a obohacených obilovinách. Jeho hlavní úloha v těle spočívá v tom, že je pomocníkem molekulárních strojů našich buněk, pomáhá přeměňovat cukr na energii, vytvářet a opravovat DNA, odstraňovat nebezpečné zplodiny metabolismu a vytvářet zdravé tuky a »dobrý« cholesterol.

Jelikož je niacin rozpustný ve vodě, jeho nadbytečné množství se obvykle vylučuje močí. Nový výzkum Lernerova výzkumného ústavu v Clevelandu ve státě Ohio však naznačil, že dva z produktů rozkladu tohoto vitaminu mohou být spojeny se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění a mrtvice.

Ve studii zveřejněné v časopise Nature Medicine analyzoval tým pod vedením Stanleyho Hazena vzorky krevní plazmy od 4325 lidí z USA a Evropy. Z těchto krevních vzorků tým zjistil, že přítomnost dvou molekul, které vznikají rozkladem nadbytečného vitaminu B3, je spojena se zvýšeným rizikem závažných nežádoucích kardiovaskulárních příhod.

V návaznosti na toto zjištění tým prokázal, že u lidí i myší má jeden z těchto produktů rozkladu schopnost zvyšovat množství prozánětlivých proteinů v buňkách, které vystýlají stěny našich cév, což naznačuje možný mechanismus tohoto zvýšeného rizika.

Podle údajů z Národních průzkumů zdraví a výživy v letech 2018 až 2020 průměrný Američan sní 48 mg niacinu denně – zhruba trojnásobek naší doporučené denní dávky 16 mg.

K potvrzení těchto výsledků je zapotřebí dalších studií a vitamin B3 stále hraje zásadní roli při udržování zdravé a vyvážené stravy. Tým však uvádí, že jeho zjištění jsou důvodem k dalšímu výzkumu těchto účinků a vyvolávají otázky ohledně povinného obohacování obilovin tímto vitaminem v USA.

»Ačkoli bezpochyby zachránil životy, když byl před více než 80 lety poprvé zaveden, jeho dlouhodobá bezpečnost, zejména u zranitelnějších skupin obyvatelstva, si zaslouží diskusi,« píší autoři.

(jb)