Kurz o velkých jazykových modelech a generativní umělé inteligenci na elitní univerzitě Tsinghua v Pekingu se v tomto semestru stal velmi populárním. Jeden student ho na sociálních sítích dokonce popsal jako »šílenější než dopravní špička během Svátku jara«.
Učebna, kde se kurz koná, byla naplněna nad kapacitu – dveře, uličky, schody a dokonce i prostor bezprostředně před místností zaplnili nadšení posluchači, z nichž někteří stáli po celou dvouhodinovou výuku jen proto, aby se mohli zúčastnit.
Tento zájem přišel poté, co univerzita Tsinghua spustila program pro všechny postgraduální studenty zaměřený na rozvoj dovedností v oblasti umělé inteligence, což je součást širšího celonárodního úsilí o výchovu talentů v nejmodernějších oborech v době rychlého technologického pokroku.
Umělá inteligence již přitom není doménou pouze vědy a techniky – stala se obecně vzdělávacím předmětem pro studenty napříč obory.
»Začlenění umělé inteligence do univerzitního všeobecného vzdělávání znamená, že se stala univerzální technologií pro studium, výzkum i práci,« uvedl Wu Fei, ředitel Institutu umělé inteligence na univerzitě Zhejiang ve východní Číně. »Ovládat práci s AI je nyní dovednost, kterou by si měl osvojit každý.«
Ministerstvo školství Číny v roce 2023 představilo plán na optimalizaci nově vznikajících studijních oborů do roku 2025, s cílem držet krok s novými technologiemi, rozvíjejícími se sektory a novými podnikatelskými modely.
Nedávná vládní zpráva o práci rovněž zdůrazňuje úsilí o rozšíření kvalitního vysokoškolského vzdělávání a urychlení vývoje světových univerzit a špičkových akademických oborů.
V souladu s tím oznámily přední čínské univerzity, jako jsou Tsinghua, univerzita ve Wuhanu a Šanghajská univerzita Jiao Tong, plány na zvýšení počtu přijatých studentů do oborů AI a příbuzných mezioborových disciplín, aby vyhověly rostoucí poptávce.
Jedním z nejvíce propojených oborů je medicína. Lékařská fakulta Fudanské univerzity v Šanghaji v současnosti nabízí více než 20 kurzů souvisejících s AI, které pokrývají jak základní počítačové teorie, tak praktické aplikace.
Jedním z těchto kurzů je »Hluboké učení v lékařském zobrazování«. Výukový tým tohoto kurzu tvoří profesoři se zázemím v biomedicínském inženýrství, kteří si hluboce uvědomují význam mezioborové spolupráce.
»Umělá inteligence je vysoce specializovaný obor. Bez systematického studia by bylo pro studenty medicíny velmi obtížné se ji naučit samostatně,« řekl Song Zhijian, vedoucí kurzu a profesor na Škole základních lékařských věd na univerzitě Fudan.
»Po každé části učiva programátoři vždy kontrolovali, zda jsme látku skutečně pochopili,« uvedl Song Jiahao, student bakalářského studia, který zahájil svá vysokoškolská studia v roce 2023. Tento student v současnosti pracuje na výzkumném projektu týkajícím se angiografie, neboli rentgenového zobrazování cév, který zahrnuje použití softwaru pro zpracování obrazu a výběr vhodných snímků k tréninku AI modelů.
»Budeme podporovat hlubokou integraci medicíny a umělé inteligence prostřednictvím mezioborového vzdělávání – včetně zavedení oboru chytrá medicína na lékařských fakultách,« uvedl Zhu Tongyu, viceprezident lékařské fakulty, a dodal, že program chytré medicíny byl zařazen na seznam deseti budoucích oborů Šanghaje.
Při rozvoji vzdělávání v oblasti AI kladou čínské univerzity také velký důraz na spolupráci s průmyslem a podniky. Například univerzita v Nankingu ve východočínské provincii Ťiang-su úzce spolupracovala s předními technologickými firmami, jako jsou Baidu a Huawei, na společném vývoji inteligentních nástrojů pro výuku a hodnocení založené na AI.
Jihozápadočínská univerzita Jiaotong v Čcheng-tu v provincii S’-čchuan zase spolupracuje s firmami Amazon, JD.com a dalšími na návrhu kurzů AI, které mají posílit praktické dovednosti studentů. Univerzita navíc vybudovala vzdělávací systém pro špičkové talenty v oblasti AI – od bakalářského až po doktorandské studium.
Dlouhodobou vizi Číny v oblasti vzdělávání potvrdilo i lednové zveřejnění hlavního plánu jak se stát přední vzdělávací velmoci do roku 2035.
»DeepSeek a robotika představují úspěchy Číny v oblasti technologických inovací a výchovy talentů, zároveň však kladou nové požadavky na rozvoj vzdělávání a přípravu odborníků,« uvedl čínský ministr školství Huai Jinpeng.
Potřeba je zřejmá – počet pracovních inzerátů na pozice dronových inženýrů, algoritmických vývojářů a specialistů na strojové učení v únoru meziročně vzrostl přibližně o 40 %, uvádí průzkum pracovní platformy Zhaopin. Odborné zprávy naznačují, že do roku 2030 bude Čína pravděpodobně čelit nedostatku čtyř milionů odborníků na AI.
Odborníci se domnívají, že klíčem k překlenutí rozdílu mezi úrovní rozvoje talentů a potřebami podniků je podpora spolupráce mezi univerzitami a podniky – a zároveň posílení výzkumu na univerzitách prostřednictvím podnikových technologií.
»Vysokoškolské vzdělání je v každé zemi cenným zdrojem pro národní strategii,« uvedl Huai a dodal, že bude vynaloženo více úsilí na začlenění klíčových oborů, jako jsou AI a biotechnologie, aby lépe odpovídaly národním strategiím a technologickému rozvoji.
(Xinhua)