Bývají Vánoce častěji na sněhu nebo na blátě a jaká je pravděpodobnost bílých Vánoc? Takovou otázku si položil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v dnešní tiskové zprávě. A kdo by nechtěl znát odpovědět? Pro přesnější předpověď počasí na Štědrý den je podle meteorologů stále brzy, klimatická statistika však naznačuje, že například v Praze je pravděpodobnost malá.
»I když se počasí mezi lety často výrazně mění, z dlouhodobých pozorování se dá odhadnout pravděpodobnost, s jakou můžeme v Česku počítat s Vánocemi na sněhu,« uvedl ČHMÚ.
Štědrý den na území ČR
Teploty vzduchu
Dlouhodobý průměr 1991–2020 průměrné denní teploty vzduchu na území ČR pro 24. prosinec je −0,4 °C. Nejteplejší Štědrý den v historii jsme na území ČR zaznamenali v roce 1980 (s průměrnou teplotou vzduchu 6,4 °C). Druhý nejteplejší Štědrý den byl ten loňský s průměrnou teplotou 6,3 °C. Naopak nejchladněji (dle průměrné denní teploty vzduchu na území Česka) bylo v letech 1961 a 1962 s průměrnou teplotou −14,9 a −12,5 °C. Nejchladnější Štědré dny v posledních 30 letech byly zaznamenány roku 1996 a 2003 s
průměrnou teplotou −10,6 a −10,3 °C. V loňském roce, tedy na Štědrý den 2023, bylo nejtepleji na stanici Ústí nad Labem, Vaňov (10,1 °C) a nejchladněji na Sněžce (−1,8 °C). V Čechách, kde byla průměrná denní teplota vzduchu 7,0 °C, bylo výrazně tepleji než na Moravě (4,9 °C). Nejtepleji bylo v Ústeckém, Středočeském kraji a v Praze (8,1 °C).
Nejchladnější byl kraj Zlínský s průměrnou teplotou vzduchu 3,6 °C.
Nejvyšší maximální teplotu vzduchu v historii, 14,5 °C, jsme zaznamenali v roce 1958 na stanici Lučina v Moravskoslezském kraji a v Kolíně v roce 1977. Nejnižší minimální teplotu vzduchu jsme naměřili v roce 2001 na Šumavě. Na stanici ČHMÚ Horská Kvilda bylo minimum −31,5 °C. V mrazových kotlinách klesla teplota dokonce i pod −35 °C.
Sněhová pokrývka
Nejvíce sněhu na Štědrý den leželo na našem území v roce 1981. Maximální výšku sněhové pokrývky v tomto roce, 194 cm, zaznamenala stanice na nejvyšším vrcholu Jeseníků Praděd (1490 m n. m.). V Krkonoších měla nejvíce sněhu, 171 cm, stanice Labská bouda (1343 m n. m.). V Beskydech bylo nejvíce sněhu tradičně na Lysé hoře (1322 m n. m., 174 cm). Krušnohorský Klínovec (1244 m n. m.) zaznamenal 142 cm a na Šumavě jsme na Filipově Huti naměřili 164 cm. V Ostravě jsme zaznamenali celkovou výšku sněhové pokrývky 31 cm, v Brně 20 cm a v Liberci dokonce 40 cm. Ale například na stanici Praha, Karlov ležely pouze 4 cm. V Praze bylo nejvíce sněhu na Štědrý den v roce 1969, a to 29 cm.
Rekordní výšku sněhové pokrývky v historii jsme na Štědrý den naměřili v roce 1974 v Krkonoších na Vrbatově boudě (1410 m n. m.). Výška sněhové pokrývky měla hodnotu 215 cm.
V loňském roce ležel na Štědrý den ráno sníh i v nižších polohách, například v Ostravě bylo 7 cm sněhu a ve Zlíně dokonce 18 cm. Ovšem od jihozápadu dorazila do Česka výrazná obleva a následující den ležela souvislá sněhová pokrývka převážně jen ve vyšších polohách. Nejvíce sněhu 24. prosince 2023 zaznamenaly šumavská stanice Blatný vrch (1357 m n. m., 175 cm) a krkonošská stanice Luční bouda (1413 m n. m., 134 cm).
Nový sníh
Nejvyšší přírůstek nového sněhu jsme v průměru na našem území zaznamenali v roce 1959. Sněžilo takřka na celém území, kromě západních Čech. Nejvíce nového sněhu jsme zaznamenali na stanici Velké Karlovice v Beskydech (36 cm). Nejvíce nového sněhu na stanici, celkem 40 cm, napadlo na Štědrý den na Špičáku (973 m n. m.) v roce 1970.
Štědrý den v našich krajských městech
Nejchladnější Štědrý den zažili obyvatelé Pardubic v roce 2001, kdy minimální teplota vzduchu klesla až na −23,5 °C. Nejtepleji měli na Štědrý den v Českých Budějovicích v roce 1977 s maximální teplotou vzduchu 14,2 °C.
Nejvíce nasněžilo v Brně v roce 1981. Denní přírůstek sněhu na stanici Brno, Tuřany byl 15 cm. Nejvíce sněhu na Štědrý den leželo v Liberci v roce 1981, a to 40 cm.
Na pražských stanicích napadlo nejvíce nového sněhu na Štědrý den v roce 1970, kdy jsme na stanici Praha, Karlov zaznamenali 10 cm nového sněhu a na stanici Praha, Ruzyně dokonce 13 cm nového sněhu. Od té doby nebylo dne 24. prosince na pražských stanicích zaznamenáno více než 5 cm nového sněhu.
V následující tabulce je počet Štědrých dnů se sněhovou pokrývkou o výšce alespoň 1 cm v krajských městech za posledních 30 let. V Praze byl Štědrý den se sněhovou pokrývkou naposledy v roce 2010, kdy stanice Praha, Karlov zaznamenala ráno sněhovou pokrývku 4 cm.
Pravděpodobnost bílých Vánoc
V závěrečné mapě ČHMÚ zobrazil pravděpodobnost (v procentech) bílých Vánoc z dat po roce 2000. Jako »bílé Vánoce« jsou brány ty, kdy v čase měření sněhu – tj. 07.00 ráno ležel alespoň 1 cm sněhu a to buď 24. 12., anebo 25. 12. Z mapky je patrné, že rozdíly v pravděpodobnosti Vánoc na sněhu jsou dané zejména nadmořskou výškou. V oblastech, jako je východní Polabí, jižní Morava, jihozápadní Plzeňsko, okolí Prahy nebo Českých Budějovic je pravděpodobnost bílých Vánoc nižší než 20 %.
Ve středních polohách se pravděpodobnost zvyšuje na hodnoty mezi 30 a 40 %. Ve vyšších polohách – zhruba 600 až 800 m n. m. je pravděpodobnost Vánoc na sněhu cca 40 až 60 %. Na horách (polohy nad 1000 m) pak přesahuje zpravidla 80 %, na hřebenech pohraničních hor i 90 %.
(mac)
GRAFIKA – ČHMÚ