Hvězdárna a planetárium Brno rozšíří svou kolekci nafukovacích modelů vesmírných těles o Heliosféru, tedy obří model Slunce. Zájemci si mohou novinku prohlédnou od 11. do 17. července a poté znovu od 4. do 11. srpna, vždy na Kraví hoře. V minulých letech si hvězdárna pořídila modely Měsíce, Země a Marsu, které se staly atrakcí, často fotografovanou zejména po setmění, kdy je povrch modelů podsvícený.
»Je téměř jisté, že Heliosféra bude posledním obřím modelem, který předvedeme veřejnosti. Ostatní tělesa Sluneční soustavy bohužel nejsou tak fotogenická, tedy Merkur, Venuše, Uran či Neptun, nebo nejsou tak detailně zmapována, to je případ Jupiteru či Pluta, nebo je není možné vyrobit, to je případ Saturnu a jeho ladných prstenů,« uvedl ředitel hvězdárny Jiří Dušek.
Model představí Slunce v ultrafialovém oboru elektromagnetického spektra. Na těchto vlnových délkách se totiž zviditelní lidskému zraku jinak unikající jevy, třeba silné erupce, tedy výtrysky žhavého plazmatu, tmavé filamenty, což jsou výrony chladnější hmoty vláknitého tvaru, nebo oblasti, z nichž sluneční vítr »vyfoukává« materiál do okolního kosmického prostoru.
Na modelu Heliosféry spolupracovali Pavel Karas z hvězdárny a Jan Machát s Michalem Oklešťkem z uskupení Visualove. »Snažili jsme se vychytat všechny mouchy a společně s Pavlem Karasem odladit výslednou podobu textury. Musí totiž zaujmout svým vzhledem a současně musí být zřejmé, že jde o model Slunce,« uvedl Okleštěk.
»Unikátní textura je ale především výsledkem aplikované matematiky, trpělivosti a také umu. K jejímu sestavení totiž bylo nezbytné získat z archivu NASA a následně složit celkem 84 750 surových snímků, pořízených na sklonku roku 2014, o celkovém objemu 2,6 terabajtů,« doplnil Karas.
Heliosféra vznikla díky observatoři Solar Dynamics Observatory, která se pohybuje kolem Země ve výšce 36.000 kilometrů na takzvané geosynchronní dráze. Pořizuje 24 hodin denně záběry Slunce na mnoha vlnových délkách.
(mac, čtk)
FOTO – hvezdarna.cz, youtube