Vzácný pohled na Wolf-Rayetovu hvězdu (WR 124) byl jedním z prvních pozorování provedených vesmírným teleskopem Jamese Webba v červnu 2022, ale snímek byl zveřejněn teprve před týdnem. Díky jeho výkonným přístrojům pro pozorování infračerveného záření ukazuje hvězdu WR 124 v nebývalých detailech. Hvězda je 15 000 světelných let daleko v souhvězdí Saggitta, jak uvedla na svých stránkách vesmírná agentura NASA.
Masivní hvězdy procházejí svými životními cykly velmi rychle, přičemž jen několik z nich zažije krátkou fázi hvězdy WR 124, než se stane supernovou. Právě proto je podrobné pozorování Webbova teleskopu této vzácné fáze pro vědce cenná. Hvězda WR 124 je na snímku zachycena v procesu odhazování svých vnějších vrstev, což má za následek její charakteristické halo plynu a prachu. Hvězda WR 124 má 30krát větší hmotnost než Slunce a zatím z ní vyzařuje materiál odpovídající 10 sluncím. Jak se vyvržený plyn vzdaluje od hvězdy a ochlazuje se, vytváří kosmický prach, který září v infračerveném světle detekovatelném Webbovým teleskopem.
»Nikdy předtím jsme to takhle neviděli. Je to opravdu vzrušující,« řekla deníku The Guardiean Macarena Garcia Marinová, vědecká pracovnice Evropské vesmírné agentury, která je součástí projektu.
Původ kosmického prachu, který může přežít výbuch supernovy a přispět k celkovému »prachovému rozpočtu« vesmíru, je velmi zajímavý pro astronomy z mnoha důvodů. Prach je nedílnou součástí toho, jak vesmír funguje, jelikož může ukrývat vznikající hvězdy, shromažďuje se, aby pomáhal formovat planety, a slouží jako platforma pro vytváření a shlukování molekul, a to včetně stavebních kamenů života na Zemi. Navzdory mnoha zásadním rolím, které prach hraje, je ve vesmíru stále více prachu, než mohou současné astronomické teorie tvorby prachu vysvětlit. Dá se říci, že vesmír funguje s rozpočtovým přebytkem prachu.
Webbův teleskop tak otevírá nové možnosti pro studium detailů kosmického prachu, který je nejlépe vidět na vlnových délkách infračerveného světla. Před spuštěním Webbova teleskopu neměli astronomové dostatek podrobných informací pro studium prachu, aby mohli zkoumat otázky týkající se produkce prachu v prostředích jako je právě nyní u WR 124 a zda jsou prachová zrna dostatečně velká a hojná na to, aby přežila supernovu a stala se významným příspěvkem k celkovému rozpočtu kosmického prachu. Nyní lze tyto otázky zkoumat pomocí skutečných dat.
Poslední zveřejněný Webbův detailní snímek WR 124 zachovává krátký a turbulentní okamžik transformace navždy a slibuje budoucí objevy, které odhalí dlouho skrývaná tajemství kosmického prachu.
(mac)
FOTO – NASA, ESA, CSA, STScI, Webb ERO Production Team