Silný pokles genetické rozmanitosti mezi muži, k němuž došlo před 3-5 tisíci lety, nebyl způsoben prudkým zintenzivněním válek, ale zavedením patriarchátu a vytvořením společností kolem klanů blízce příbuzných mužů. Píší o tom francouzští paleogenetici a antropologové v článku zveřejněném v časopise Nature Communications.
»Naše výpočty ukazují, že socioekonomické faktory ovlivňovaly úroveň mužské genetické diverzity mnohem více než války a jiné masové násilí v období chalkolitu. Dokážou plně vysvětlit, proč byla úroveň genetické diverzity u žen v této éře asi 17krát vyšší než stejný parametr u mužů,« napsali vědci.
K tomuto závěru dospěl tým francouzských paleogenetiků a antropologů pod vedením Raphaëlle Ché, vědecké pracovnice z univerzity Paris Cité, při zkoumání příčin, proč úroveň genetické diverzity mezi muži před zhruba 3-5 tisíci lety prudce poklesla. Mnozí historici se domnívají, že to bylo způsobeno tím, že v období chalkolitu dramaticky vzrostl počet válek, které v této době zabily až 20-30 % každé generace lidí.
Vědci se domnívají, že toto genetické hrdlo nemuselo vzniknout v důsledku válečných konfliktů, ale v důsledku radikální proměny lidské společnosti a přechodu k patriarchátu po vzniku civilizace. Naznačuje to skutečnost, že v kmenech afrických pastevců a zemědělců jsou muži v genetické rozmanitosti podřízeni ženám, a to bez účasti v jakýchkoli válkách, což není charakteristické pro společenství lovců a sběračů.
S ohledem na tyto úvahy vědci spočítali, jak se změnila úroveň genetické rozmanitosti lidí ve dvou scénářích, v jednom, kdy se moc ve společnosti a majetek předávaly po otcovské i mateřské linii, a v druhém, kdy se předávala pouze mužská linie. Vědci spočítali, jak by se v těchto dvou případech změnil genofond několika vesnic v průběhu přibližně 20 000 generací, a analyzovali, jak jej ovlivnily různé faktory včetně válek.
Tyto výpočty ukázaly, že úroveň genetické rozmanitosti mužů nejvíce neovlivnily války, ale dva sociální faktory – míra »odštěpování« nových rodů od stávajících velkých rodin a také rozdíly v sociálním a reprodukčním postavení mezi různými příbuzenskými skupinami mužů, které vedly k nárůstu velikosti některých rodů a zániku jiných.
Podle vědců vedla už jen určitá kombinace těchto dvou faktorů ke snížení genetické rozmanitosti mezi muži v patriarchálních společnostech, a to i v případě, že muži nikdy nebojovali ve válkách. Masové násilí tento proces pouze urychlilo, což mělo za následek, že genetická rozmanitost mezi muži dosáhla současných nízkých hodnot o několik desítek generací rychleji než v mírovém scénáři.
Takové výsledky výpočtů podle vědců naznačují, že mnozí historici značně přeceňují, jak moc války a jimi vyvolané masové stěhování národů ovlivnily strukturu genofondu lidstva v chalkolitu a v následujících civilizačních epochách, a podceňují roli socioekonomických faktorů při formování reprodukčního chování lidí.
(cik, TASS)