Výzkumníci ze Švýcarska a odborníci z OSN a WHO dospěli k závěru, že více než 4,4 miliardy obyvatel 136 zemí s nízkými a středními příjmy nemá stálý přístup k čisté a nezávadné vodě v podobě, kterou předpokládají Cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs). Zjištění vědců byla zveřejněna v článku ve vědeckém časopise Science. To je téměř dvojnásobek odhadů pro rok 2020.
»Přístup k čisté a nezávadné vodě je nezadatelným lidským právem a klíčovým cílem cílů udržitelného rozvoje OSN. Naše výpočty ukazují, že pouze jedna ze tří domácností v zemích s nízkými a středními příjmy má udržitelný přístup k čisté vodě, přičemž hlavním omezujícím faktorem je znečištění vody z domovního odpadu,« uvádí studie.
Tým odborníků OSN a WHO a švýcarských ekologů pod vedením Timothyho Juliana, výzkumného pracovníka švýcarské Ecole Normale Supérieure de Technologie, získal tyto výsledky analýzou údajů shromážděných ve 135 členských státech OSN, které jsou klasifikovány jako země se středními a nízkými příjmy (LMIC). V těchto státech odborníci OSN pravidelně provádějí průzkumy o tom, jak často mají jejich obyvatelé problém s přístupem k čisté pitné vodě.
Vědci zkombinovali výsledky těchto průzkumů, provedených v 64 700 domácnostech ve 27 klíčových zemích LMIC, s výsledky satelitních pozorování, leteckých průzkumů a »místních« měření různých environmentálních a epidemiologických parametrů ovlivňujících kvalitu vody. To vědcům umožnilo vytvořit globální mapu stability přístupu k čisté pitné vodě.
Její následná analýza ukázala, že přibližně 4,4 miliardy lidí v zemích s nízkým podílem obyvatelstva nemá udržitelný přístup k nezávadné vodě, což je přibližně dvojnásobek předchozích odhadů WHO a UNICEF pro rok 2020. Zhruba polovina z nich, přibližně 1,2 a 0,9 miliardy lidí, žije v jižní Asii a subsaharské Africe, kde nemá udržitelný přístup k čisté vodě více než 75 % obyvatel.
Hlavním omezujícím faktorem, jak poznamenávají výzkumníci, je v tomto případě skutečnost, že ve 48 % případů je pitná voda v zemích s nízkým podílem obyvatelstva pravidelně nebo trvale kontaminována lidskými výkaly nebo výkaly domácích zvířat. Řešení tohoto problému v rámci plnění cílů udržitelného rozvoje OSN výrazně zlepší přístup k pitné vodě v zemích s nízkým podílem obyvatelstva a také sníží výskyt různých střevních infekcí, uvedli vědci.
V roce 2015 přijaly členské státy OSN Agendu pro udržitelný rozvoj 2030. Obsahuje cíle zaměřené na vymýcení chudoby, zachování zdrojů planety a zajištění blahobytu pro všechny. Každý ze 17 cílů obsahuje ukazatele, kterých má být dosaženo v příštích 15 letech.
Nedávno dospěli odborníci k závěru, že pouze 5 z 36 úkolů, které tvoří základ všech 17 cílů udržitelného rozvoje, se blíží realizaci. Patřilo mezi ně zlepšení přístupu ke kvalifikované porodní péči, zajištění plné zaměstnanosti a také zvýšení industrializace a přístupu k internetu a mobilním sítím. Pouze dva posledně jmenované cíle však byly realizovány tempem stanoveným v Agendě 2015.
(cik)
Diskuze je uzavřena.