Otevřená hvězdokupa NGC 6883 je jedním ze sice poměrně jasných, ale paradoxně zároveň velmi nevýrazných objektů noční oblohy. Leží v souhvězdí Labutě, v části oblohy bohaté na hvězdy. Jejích přibližně 30 hvězd se tedy výrazně neodlišuje od tohoto hvězdného pozadí. Krásu této části oblohy ale plně odhaluje právě Česká astrofotografie měsíce za říjen 2022. V centru kupy tvoří jasné hvězdy tvar písmene »Y« (uprostřed snímku, Y skoro obráceně). Stáří hvězdokupy se odhaduje na 14–16 miliónů let.
Otevřená hvězdokupa NGC 6883 ve vizuálním oboru dosahuje 8. magnitudy, její zdánlivý průměr na obloze dosahuje přibližně 30 obloukových minut. Objevil ji anglický astronom John Herschel 19. srpna 1828 zrcadlovým dalekohledem o průměru 18,7 palce, tedy 47,5 cm.
Tento dalekohled vyrobil jeho otec William Herschel, který jej používal při práci na katalogizaci objektů severní oblohy. John Herschel jej pak využíval i při svých pozorováních oblohy, a dokonce si jej vzal na výpravu za pozorováním oblohy jižní. Pokračoval tak v práci svého otce a na základě jeho a svých pozorování sestavil dva katalogy. A to Generální katalog 10 300 vícenásobných a dvojitých hvězd a Generální katalog mlhovin a hvězdokup, z nichž druhý se stal podkladem pro New General Catalogue (NGC), který vytvořil koncem 19. století dánský astronom John Dreyer.
Sám John Herschel objevil 525 mlhovin a hvězdokup a 3300 dvojhvězd. Mimo jiné také pojmenoval sedm měsíců planety Saturn a čtyři měsíce planety Uran.
Samotná hvězdokupa leží v souhvězdí Labutě, v části oblohy bohaté na hvězdy, navíc je poměrně rozptýlená. Jejích přibližně 30 členů se tedy výrazně neodlišuje od tohoto hvězdného pozadí a obsahuje pouze několik jasnějších hvězd 7.-9. magnitudy. V centru kupy tvoří jasné hvězdy tvar písmene »Y«. Její stáří se odhaduje na 14–16 miliónů let. O hvězdokupě samotné není známo příliš údajů, není dokonce dostatečně publikována ani její vzdálenost.
Na snímku nalezneme kromě hvězdokupy i rozsáhlé závoje mlhoviny LBN 182. Celý tento konglomerát emisních, temných a reflexních mlhovin se nachází v odhadované vzdálenosti 7500 světelných let. Označení LBN představuje katalog jasných mlhovin na obloze s názvem Lynds´Catalog of Bright Nebulae. Ten byl původně zkompilován v roce 1960 Beverly Lyndsem. Mlhovinami se ostatně Beverly Lynds zabýval dlouhodobě, známý je také jeho katalog LDN, tedy Lynds´Catalogue of Dark Nebulae (Lyndsův katalog temných mlhovin). Zejména katalog LBN obsahuje objekty zaznamenané i v jiných katalozích. Tak například známá a očima viditelná mlhovina M 42, známá jako mlhovina v Orionu, nese i označení LBN 974. Samozřejmě ji nalezneme také v katalogu NGC pod číslem 1976.
I když nám léto skončilo, nekončí soutěž Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost a jejíž říjnové kolo vyhrála právě fotografie hvězdokupy NGC 6883 Pavola Kollarika ze Slovenska.
(mac)