Letos Česká společnost ornitologická upozorňuje na problémy českých rybníků. Intenzivně se na nich hospodaří, a tak na jednu stranu mizí vegetace na březích, a na druhou stranu zároveň břehy a ostrovy zarůstají dřevinami. To všechno poláka velkého vytlačuje z české krajiny. Navíc je v Česku stále povolen jeho lov. Polák velký (Aythya ferina) je relativně hojně rozšířená potápivá kachna. Polák velký je, zjednodušeně řečeno, menší zavalitá kachna s větší hlavou. Samci jsou při námluvách na jaře docela zajímavě zbarvení. Polák velký dorůstá přibližně 42–49 cm, váží 550–1300 g a v rozpětí křídel měří 67–75 cm. Stejně jako ostatní poláci má silné tělo, velmi krátký ocas (je to přece jen potápivá kachna) a krk a vzhledem k poměru těla poměrně velkou hlavu. Samec ve svatebním šatě má bílý hřbet, křídla a boky s jemným černým pruhováním, jasně červené oči, kaštanově hnědou až tmavěji rezavou hlavu, šedý zobák s tmavou špičkou a zbytek těla převážně černý. V prostém šatě se podobá spíše samici, která je převážně tmavě hnědá se světlejšími boky, hlavou a částečně i křídly.
Polák velký má poměrně rozsáhlý areál rozšíření, hojně se vyskytuje na velkém území Evropy a Asie a k životu preferuje hlubší a rozsáhlejší typy stojatých vod. Jeho populace je stále velmi početná a čítá přibližně 2 500–3 800 000 jedinců. Je převážně tažný, evropští jedinci se na zimu hromadně stahují zejména do jižní a západní Evropy. Společně s polákem chocholačkou je zároveň naším nejhojněji zastoupeným polákem. Na českém území početně hnízdí, pravidelně a velmi početně na něm i zimuje a protahuje přes něj. Každým rokem v Česku zimuje přibližně 3000–7000 jedinců a hnízdí zhruba 10 000–20 000 párů, od druhé poloviny 20. století se však počet hnízdících párů na českém území viditelně snižuje.
Polák velký se většinou vyskytuje v hejnech a často je k vidění i ve společnosti jiných druhů kachen. Stejně jako pro ostatní poláky je pro něj typické potápění s charakteristickým nadskočením. Tímto způsobem pod vodou požírá zejména některé druhy měkkýšů, vodní rostliny, malé druhy rybek a jiné menší obratlovce, nad vodou vyhledává převážně vodní hmyz, semena a trávu. Ozývá se převážně zřídka, samec nejčastěji hvízdavým »víju« a samice chraplavým »brrrrrrrrr, brrrrrrrrr, brrrrrrrrr«. Hnízdo je v podobě nehluboké jamky v zemi převážně v porostech rákosů a ostřic. Ročně do něj klade průměrně 6–12 světle žlutých vajec, na kterých sedí přibližně 23–28 dní. Mláďata opouští hnízdo krátce po vylíhnutí a pohlavně dospívají kolem druhého roku života. Ve volné přírodě se dožívá maximálně 8 let, v zajetí žije i déle. Za potravou se poláci potápí až do hloubky 15 metrů, pod vodou dokážou strávit skoro celou minutu. Zpravidla ale potravu hledají pod vodou zhruba 20 sekund a potápí se jen tři metry. Krmí se vodními rostlinami, hmyzem a larvami.
Za posledních 30 let v Česku zmizela třetina populace těchto vrubozobých ptáků. Polák velký patří od roku 2015 mezi celosvětově ohrožené druhy, přesto se u nás může stále střílet. Lov ale není to jediné, co poláky velké v Česku ohrožuje. Přestává jim vyhovovat i stav rybníků. Chybí jim v nich ostrůvky a rákosí, kde by mohli bezpečně hnízdit. Voda v českých rybnících navíc mívá špatnou kvalitu a polák velký k životu potřebuje rozmanité mokřady s ostrůvky a rákosinami. Takových je ale v Česku už jen minimum. Polák proto hnízdí na rybnících, kde se ale potýká s problémy. Další problém je velké množství kaprů a dalších chovných ryb. S polákem velkým totiž žerou stejnou potravu. Té pak pro ptáky zbývá málo. Poláci velcí z Česka sice odlétají zimovat hlavně do Středomoří a západní Evropy, na vodě ho ale můžete vidět i teď v únoru. Na naše rybníky totiž přilétají zimovat ptáci z jiných populací.
Proč se polák jmenuje polák? Inu, když se zhruba před 150–170 lety začal šířit do střední Evropy, bylo to z území tehdejšího Polska. A my už tady měli svou kachnu divokou, a zatímco jinde dostával tento vodní pták jméno »kachna«, naši pečovatelé o rybníky i zoologové, panští střelci mu dali jméno podle místa původu, odkud k nám přišel. Tedy z Polska a tak »polák«. A už mu to zůstalo. Na tom je sympatické to, že jsme se tehdy »neopičili« po okolních státech.
Václav Ziegler
FOTO – autor
Diskuze je uzavřena.