AKTUALIZOVÁNO
Nobelovu cenu za chemii letos získali Američané Carolyn R. Bertozziová a K. Barry Sharpless a také Dán Morten Meldal za revoluční způsob spojování molekul. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Sharpless se stal pátou osobností světa, která je nositelem dvou Nobelových cen. Svou první cenu za chemii dostal v roce 2001.
Švédská akademie ocenila Bertozziovou, Sharplesse a Meldala za »vývoj metod pro cílenou konstrukci molekul, tedy klik chemie a bioortogonální chemie«. Jejich poznatky by měly být využitelné například při vývoji nových léků proti rakovině, mapování DNA či výrobě materiálů, uvedla agentura DPA. O cenu se trojice vědců podělí rovným dílem.
K. Barry Sharpless kolem roku 2000 položil základy takzvané »klik chemie« (click chemistry), která umožňuje rychle a spolehlivě spojovat molekulární stavební bloky, přičemž k reakcím dochází snadno a nevznikají nechtěné vedlejší produkty.
Krátce poté Meldal a Sharpless, nezávisle na sobě, představili účinnou chemickou reakci, která je kromě jiného použitelná při vývoji léků, mapování DNA či výrobě materiálů vhodných pro konkrétní účel, uvedla švédská akademie věd.
Carolyn R. Bertozziová pak posunula »klik chemii« na novou úroveň. K mapování glykanů, důležitých, ale těžko zachytitelných biomolekul na povrchu buněk, vyvinula reakce, které fungují uvnitř živých organismů.
Tyto reakce se nyní využívají celosvětově k prozkoumávání buněk a sledování biologických procesů. Využitím bioortogonálních reakcí vědci zdokonalili zacílení léků proti rakovině, které v současnosti procházejí klinickými testy.
Udělování Nobelových cen probíhá každoročně ve stejném pořadí, kdy se jako první o ocenění v pondělí dozvědí laureáti ceny za lékařství, o den později se oznamují jména nositelů ceny za fyziku. Po oznámení cen za chemii následuje ocenění za literaturu, za mír a za ekonomii.
Slavnostní předání ocenění je plánováno na 10. prosince, tedy výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. S cenou se letos pojí odměna ve výši deseti milionů švédských korun (22,6 milionu Kč).
Carolyn Ruth Bertozziová je 55letá americká chemička, známá svou rozsáhlou prací z oblasti chemie i biologie. V současnosti působí na Stanfordově univerzitě a rovněž jako výzkumná pracovnice na americkém Lékařském institutu Howarda Hughese.
Od roku 2005 je členkou Národní akademie věd, členkou Lékařského institutu od roku 2011 a od roku 2013 členkou Národní vědecké akademie.
Vymyslela termín bioortogonální chemie, který se zabývá vývojem reakcí pro studium biomolekul v jejich přirozeném prostředí. V poslední době se soustředí na syntézu chemických nástrojů ke studiu cukerných sloučenin zvaných glykany a na to, jak tyto polysacharidy ovlivňují závažné nemoci, jako je rakovina, zánětlivá onemocnění typu artritidy a také virové infekce, například tuberkulózu či covid-19. Studuje glykobiologii těchto nemocí.
Je autorkou řady odborných publikací a její badatelské úsilí jí vyneslo řadu ocenění. V roce 2010 se stala první ženou, která získala prestižní cenu programu Lemelson-MIT. Získala také Wolfovu cenu za chemii a MacArthurovu cenu.
Otevřeně se hlásí k lesbické orientaci.
Narodila se 10. října 1966 v Bostonu ve státu Massachusetts, vystudovala chemii na Hardvardově univerzitě, kde pracovala s profesorem Joe Grabowským na sestrojení fotoakustického kalorimetru. Za studií hrála v různých kapelách, z nichž nejznámější byla skupina Bored of Education, ve které hrál i Tom Morello, kytarista budoucí slavné skupiny Rage Against the Machine.
Po studiích pracovala v Bellových laboratořích ve státě New Jersey. Doktorát z chemie získala na Kalifornské univerzitě v Berkeley v roce 1993. Za svého pobytu v Berkeley objevila viry, které se mohou vázat na cukry v těle. Tento objev ji přivedl k jejímu současnému poli výzkumu, kterým je glykobiologie.
Po studiu na Berkeley působila i na Kalifornské univerzitě v San Francisku, odkud se v roce 1996 vrátila na Berkeley. Současně byla od roku 2000 výzkumnou pracovnicí na Lékařském institutu Howarda Hughese (HHMI). V roce 1999 za svého působení v těchto institucích rozvinula nový obor, který nazvala bioortogonální chemie. Tento obor přináší a nové technologie umožňují vědcům provádět chemické reakce v živých buňkách. V roce 2015 Bertozziová přešla do výzkumného ústavu Stanfordovy univerzity.
Dánský chemik Morten Meldal je 68letý biochemik a výzkumník, působí jako profesor chemie na Kodaňské univerzitě.
Narodil se 16. ledna 1954 v Dánsku, vystudoval chemické inženýrství na dánské Technické univerzitě (DTU) a ve své doktorské práci se soustředil na syntetickou chemii oligosacharidů. V letech 1983 až 1988 byl nezávislým výzkumným pracovníkem v oblasti organické chemie na DTU a na Kodaňské univerzitě. V letech 1985 až 1986 působil na Cambridgeské univerzitě a poté jako výzkumný pracovník v laboratoři molekulární biologie při této univerzitě. Roku 1996 byl jmenován pomocným profesorem na DTU. Od roku 1998 vede syntetickou skupinu v chemickém oddělení Carlsbergovy laboratoře, což je soukromé výzkumné středisko v Kodani.
V začátcích své kariéry vyvinul několik technik a nástrojů k syntéze peptidů. V poslední době vyvinul optické kódovací techniky a zaměřil se na spojení organické chemie a chemie peptidů.
Za své úsilí získal řadu ocenění, například cenu Dánské chemické společnosti a je členem Dánské národní akademie.
Americký 81letý chemik Karl Barry Sharpless je pátým člověkem, který získal Nobelovu cenu dvakrát, mezi chemiky je druhým. V roce 2001 obdržel Sharpless spolu s dalšími dvěma vědci Nobelovu cenu za chemii za výzkum takzvaných chirálních molekul, tedy molekul, které si jsou vzájemně zrcadlově podobné. Objev přispěl ke vzniku nových antibiotik, protizánětlivých léků a medikamentů pro léčbu srdečních onemocnění a Parkinsonovy choroby.
Letošní Nobelovu cenu získal za položení základů takzvané klikací chemie, která umožňuje revoluční způsob spojování molekul.
Sharpless, který je od roku 1990 zaměstnancem Scrippsova výzkumného institutu v kalifornské La Jolle, se narodil 28. dubna 1941 ve Filadelfii. Po absolutoriu Dartmouthovy koleje při Massachusettské univerzitě v roce 1963 a obhájení doktorského titulu na Stanfordově univerzitě roku 1968 pracoval v sedmdesátých a osmdesátých letech právě na této prestižní škole a na Massachusettském technickém institutu (MIT).
Je ženatý, má tři děti.
Dvojnásobní držitelé Nobelovy ceny v historii
Prvním dvojnásobným držitelem Nobelovy ceny byla francouzská fyzička a chemička polského původu Marie Curieová-Sklodowská. Poprvé cenu získala v roce 1903 za fyziku, za výzkumy radioaktivity spolu se svým manželem Pierrem Curiem. Druhou Nobelovu cenu dostala za chemii v roce 1911, za izolaci čistého radia.
Americký kvantový chemik a biochemik Linus Pauling obdržel v roce 1954 Nobelovu cenu za chemii za výzkum na poli kvantové mechaniky a v roce 1962 převzal Nobelovu cenu za mír za organizování kampaně proti testům jaderných zbraní.
Americký fyzik a elektrotechnik John Bardeem získal dvakrát Nobelovu cenu za fyziku, a to v roce 1956 za objev tranzistoru a v roce 1972 za základní teorii konvenční supravodivosti.
Britský biochemik Frederick Sander získal Nobelovu cenu za chemii poprvé v roce 1958, podruhé v roce 1980.
(mac, čtk)