Horké vzorky lávy z islandské sopky Meradalir přivezl do Brna geolog Lukáš Krmíček z Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně (VUT), uvedla mluvčí univerzity Tereza Kadrnožková. Vzorky v sobě nesou informaci, z jakých prvků a v jaké hloubce magma vzniklo. Zdroj islandských magmat může podle Kadrnožkové ležet i ve stokilometrových hloubkách, a proto je to pro vědce jedinečnou možností, jak lze zkoumat zemský plášť.
Sopka začala chrlit lávu počátkem srpna. »Po 800 letech klidu totiž nejspíš nastupuje vulkanicky aktivní období, a to přímo na poloostrově Reykjanes, kde žije většina islandské populace. Odborníci na vulkanickou činnost chtějí sopkám lépe porozumět, aby třeba dokázali i lépe předvídat, co se blíží,« uvedla Kadrnožková.
Krmíček pod dohledem záchranářů a také kolegů Thora Thrdarsona z Islandské univerzity a Valentina Trolla z univerzity ve švédské Upssale nabíral vzorky tekoucí lávy a následně je chladil. »Teplota takové lávy je hodně přes tisíc stupňů. Měl jsem na sobě oblek pro vulkanology, hlavový štít a s sebou speciální vzorkovací tyč,« popsal Krmíček. Díky výzkumu se dostal do míst, která mohli turisté pozorovat jen z dálky.
Podle Krmíčka kolega Troll hlídal v okolí koncentrace sopečných plynů jako oxid uhličitý a siřičitý. »Tyto plyny můžou být skutečně nebezpečné a dříve již zabíjely, například v roce 1783 při erupci sopky Laki, kdy zapříčinily smrt až čtvrtiny tehdejšího obyvatelstva ostrova. V důsledku erupce bylo v Evropě velmi chladné léto a neúroda, což vyústilo v hladomor a kvůli nepokojům ve společnosti ve Velkou francouzskou revoluci,« popsal souvislosti Krmíček. Při výzkumu se krmíček kvůli chůzi po tenké vrstvě zchladlé lávy propadl do malé lávové jeskyně a pořezal se o takzvané sopečné sklo. Zranění ale nebylo nijak vážné.
Vědci u sopky měří rychlost a směr postupu lávy, létají nad ní dronem. Webkamery přenášejí živě pohled do vulkánu. Krmíček bude spolu s kolegy z Fakulty chemické VUT zkoumat vzorky. »Částečně je budeme řezat, protože potřebuji získat takzvaný leštěný výbrus, musí být tenký pro pozorování pod mikroskopem, abych mohl sledovat jednotlivé minerály. Také je budu drtit na jemný prach a ten budeme dále analyzovat na izotopové složení. Budeme separovat prvky jako stroncium nebo olovo,« popsal vědec.
Vzorky v sobě nesou jedinečnou informaci o prvcích a hloubce, v jaké magma vzniklo. »Zatímco nejhlubší vrt dosáhnul zhruba 12 kilometrů pod povrch, zdroj islandských magmat může ležet i ve stokilometrových hloubkách středu Země. Pro vědce tak jde o jedinečnou možnost, jak zkoumat zemský plášť,« dodala Kardnožková.
(mac, čtk)
FOTO – VUT/archiv Lukáše Krmíčka, ig.cas.cz/RÚV/Jón Águst Erlingsson, Facebook/Věda na dosah/ geology.cz