Konzumace hroznů může zlepšit kožní bariéru proti poškození vlivy prostředí přepsáním genové aktivity, uvádí nový výzkum vedený Western New England University.
Hrozny obsahují stovky přirozeně se vyskytujících rostlinných sloučenin, které vědci již dlouho spojují s antioxidačními a protizánětlivými účinky. Mezi nimi je kvercetin – který má antioxidační, protizánětlivé a protirakovinné vlastnosti, antokyany a dnes již slavný resveratrol.
Resveratrol je antioxidant, který působí proti volným radikálům a stárnutí. Resveratrol může mít omlazující vlastnosti tím, že prodlužuje životnost některých organismů. Existují důkazy, že aktivuje určité geny, které předcházejí nemocem stárnutí, což pravděpodobně funguje podobným způsobem jako omezení kalorií. Jedna studie zjistila, že resveratrol prodloužil životnost v 60 % případů. Některé studie prokázaly, že červené víno chrání před kognitivním poklesem souvisejícím s věkem. To může být částečně způsobeno antioxidačními a protizánětlivými vlastnostmi resveratrolu, který zřejmě interferuje s proteinem zvaným beta-amyloid, jenž je klíčový pro tvorbu plaků u Alzheimerovy choroby.
Klinické studie spojily pravidelnou konzumaci hroznů se zlepšením kardiovaskulárního zdraví, snížením markerů zánětu, lepší funkcí střev a ostřejším kognitivním výkonem u starších dospělých.
»Nyní jsme si jisti, že hrozny fungují jako superpotravina a zprostředkovávají nutrigenomickou reakci u lidí,« řekl profesor John Pezzuto z Western New England University, odpovídající autor studie, která byla publikována v časopise ACS Nutrition Science.
»Pozorovali jsme to u největšího orgánu těla, kůže… Změny v genové expresi naznačovaly zlepšení zdraví kůže. Ale kromě kůže je téměř jisté, že konzumace hroznů ovlivňuje genovou expresi i v dalších somatických tkáních těla, jako jsou játra, svaly, ledviny a dokonce i mozek. To nám pomáhá pochopit, jak konzumace celozrnné potraviny, v tomto případě hroznů, ovlivňuje naše celkové zdraví,« uvádí se ve studii. »Je velmi vzrušující pracovat v postgenomické éře, kdy konečně můžeme začít využívat funkční genomiku a skutečně vizualizovat komplexní matice, které svědčí o nutrigenomických reakcích.«
Studie se zúčastnili dobrovolníci, kteří po dobu dvou týdnů konzumovali ekvivalent tří porcí celých hroznů denně. Genová exprese v kůži byla stanovena před a po konzumaci hroznů, s vystavením kůže nízkým dávkám ultrafialového (UV) záření a bez něj.
Výsledky prokázaly inter- a intraindividuální rozdíly v genové expresi v kůži. Jinými slovy, od samého začátku byla genová exprese v kůži každého jedince odlišná.
Výraz se změnil, když subjekty konzumovaly hrozny, které byly vystaveny UV záření, ale každý jedinec se od sebe stále lišil. Další unikátní změny byly pozorovány při kombinaci UV záření s konzumací hroznů.
V důsledku toho, zatímco genová exprese se liší u různých osob, genová exprese se po konzumaci hroznů změnila u každého člověka.
Při hledání funkční shody vyplývající z těchto změn v genové expresi po konzumaci hroznů byli vědci schopni interpretovat nespočet dat jako indikátor zvýšené keratinizace a zrohovatění kůže, o nichž je známo, že vytvářejí bariéru proti poškození vlivy prostředí.
Tuto myšlenku podpořilo vystavení kůže nízké dávce UV záření a měření tvorby malondialdehydu, markeru oxidačního stresu, který se snížil, když subjekty konzumovaly hrozny.
»Naše výsledky, založené především na transkriptomických datech a teoretických interakcích protein-protein, podporují myšlenku, že konzumace hroznů je prospěšná pro zdraví pokožky,« uvedli vědci. »Do hry přirozeně vstupují i nekódující RNA, epigenetika a spousta dalších faktorů, které je třeba dále zkoumat.«
(is)