Zatímco většina našich ptáků hnízdí v otevřených hnízdech, která si postavili sami anebo použili loňské hnízdo jiného druhu, některé druhy hnízdí výhradně skrytě ve stromových dutinách. Takovéto doupné stromy jsou hojně využívané v době hnízdění.
Nejčastějším zhotovitelem dutin v našich lesích, parcích a zahradách bývá strakapoud velký. Ten si vytesává každý rok novou dutinu, a tak vytváří příležitost pro zahnízdění dalších druhů ptáků v následujících letech, například pro špačka obecného anebo naši nejmenší sovu kulíška nejmenšího. Ti se v dutinách po strakapoudovi cítí bezpečně.
»Jinak je tomu u drobných dutinových pěvců, jako např. u sýkor, lejsků bělokrkých, rehků zahradních, vrabců polních a brhlíků lesních. Jejich mláďata by se snadno mohla stát potravou toho, kdo dutinu zhotovil, tedy strakapouda velkého. Brhlík lesní si s tím ale ví rady a dovede dutinu s větším otvorem zabezpečit tak, aby se do ní větší predátor nedostal. Ze směsi jílu a slin vytvoří směs podobnou betonu, pomocí které zmenší vletový otvor z průměru čtyři a půl centimetru, který vytesal strakapoud, na pouhé tři centimetry. Tímto způsobem dokáže zmenšit i otvor v soví budce o rozměrech 12 x 12 centimetru,« vysvětluje Otakar Závalský, koordinátor biodiverzitních opatření v Zoo Ostrava. Takto zabezpečenou dutinu nebo budku pak mohou využít v dalších letech i ostatní menší druhy ptáků.
»Při domácí výrobě ptačí budky je dobré vletový otvor zabezpečit oplechováním, jinak se může stát, že strakapoud otvor rozšíří a mláďata pěvců vybere,« doporučil Závalský.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Enrico Gombala, Česká televize, ZO ČSOP Rokycany/ Pavel Moulis
VIDEO – Zoo Ostrava
Diskuze je uzavřena.