To jsou problémy, kterým Etiopie, jakožto země závislá na zemědělské produkci, musí čelit. A tyto problémy způsobili lidé, například nešetrnými způsoby zemědělství. Česká republika pomáhá Etiopii těmto výzvám čelit.
Etiopie se potýká s velkými environmentálními problémy, které jsou přímými důsledky klimatické změny, jako je zvýšení průměrné teploty nebo změna v pravidelnosti srážek. Tyto problémy negativně ovlivňují jak zemědělskou produkci, tak několikaleté snahy o zmírnění hladu a podvýživy místních obyvatel. Společně s rozsáhlým odlesňováním a erozí půdy je klimatická změna pro Etiopii velkou environmentální hrozbou a ohrožuje místní komunity. Více než 70 % populace v Etiopii je závislá na zemědělství. Tyto problémy způsobené klimatickou změnou nejen, že snižují kvalitu půdy, ale mají také přímý vliv na životy místních lidí. Způsobují podvýživu a další sociální problémy, jako je například environmentální migrace.
Na základě zkušeností z dlouholeté spolupráce mezi Českou republikou a Etiopií pomáhá Člověk v tísni posílit etiopskou environmentální odolnost, a to prostřednictvím rozvojových projektů zaměřených na nakládání s přírodními zdroji. Takto může pomáhat také díky podpoře České rozvojové agentury. K tomu jsou využívány především moderní zemědělské metody včetně usilování o rozvoj venkovských oblastí a udržitelné nakládání s přírodními zdroji. Nejen, že mají tyto projekty pozitivní vliv na etiopskou přírodu a životní prostředí, ale zlepšují také životy místních komunit.
Ochrana vody a půdy je jedna z největších výzev, které v Etiopii pomáhají tyto projekty čelit. Místní komunity musí často hospodařit v lesích, na polích a pastvinách, které jsou zničené odlesňováním, nešetrnými zemědělskými postupy, rozsáhlým pastevectvím nebo stále se vracejícími suchy. Mezi další problémy patří například nejasnosti ve vlastnictví půdy a nedostatek prostředků k efektivnímu hospodaření s půdou v rámci komunity. Proto jsou místním komunitám navrhovány komplexní a ucelená řešení těchto problémů.
Ale jak lze efektivně obnovit erodovanou a suchou krajinu? Tím, že navrátíme vodu na místa, kde se dříve vyskytovala. Zdravá krajina udrží velké množství vody a poskytuje tak mnoho přirozených vodních zdrojů. Proto je nutné aktivně obnovovat tuto kapacitu a navrátit vodní zdroje tam, kde dříve bývaly. Za pomoci projektů podpořených ČRA a realizovaných Člověkem v tísni vytvářejí lidé v jižních částech Etiopie různé nádrže, přehrady, bazénky, příkopy a jiné struktury na zadržení vody, aby bylo možné obnovit zdevastovanou krajinu a podpořit biodiverzitu.
»Tyto struktury sbírají vodu a zároveň ji dlouhodobě zadržují. Voda se tak dostane do půdy a rostliny si vezmou vodu přímo z těchto nádrží. Tím pádem se původní druhy rostlin obnoví, protože voda zůstane tam, kde má,« vysvětluje Harer Dudga z Člověka v tísni, jak tento systém funguje. Právě to dává poškozené půdě šanci na znovuoživení. Protože je většina Etiopanů závislá na zemědělství, kvalitní půda je jedním ze základů pro jejich bezpečný život.
Rozsáhlé odlesňování v Etiopii výrazně vzrostlo mezi 60. a 80. lety minulého století. Kvůli němu přišla země o 60–70 % lesů. V posledních letech podporuje etiopská vláda jejich znovuobnovení. Nicméně i přesto stojí v účinné výsadbě stromů překážky, a to především v oblasti produkce sazenic. Mezi největší problémy patří nedostatečné školení pracovníků, špatná kvalita sazenic, zastaralá infrastruktura nebo mezery v plánování zalesňování, kvůli kterým je proces obnovení lesů neefektivní.
Čeští experti proto poskytují odborné znalosti v oblasti výstavby efektivnějších lesních školek a vytvoření zalesňovacích a územních plánů. V rámci projektů jsou podporovány lesní školky zajištěním sazenic stromů, včetně původních druhů a variant odolných proti suchům a extrémnímu počasí, které je spojeno s klimatickou změnou.
Kromě sazenic na obnovení lesů poskytuje Člověk v tísni agrolesnickým farmám také ovocné a víceúčelové stromky. Podporuje především jejich odolnější varianty a využívá metody, jako je třeba roubování. »Máme mateřský stromek a jeho variantu, která se přizpůsobila určitému prostředí. Když spojíme tyto dvě varianty, vznikne nová, naroubovaná sazenice,« vysvětluje Mesfin Kassa z Člověka v tísni, jak takové roubování odolnější varianty funguje.
Za použití těchto metod bylo v Etiopii vysázeno přes 10 milionů stromů a obnoveno 10 000 hektarů zničené půdy. Důležitým faktorem je ale také zapojení místních komunit do těchto aktivit, aby mohly i nadále chránit své životní prostředí a posunout se k udržitelnější budoucnosti. Díky České rozvojové agentuře a sbírce Člověka v tísni Skutečný dárek je možné v Etiopii společně s dalšími partnerskými organizacemi pomáhat i nadále.
(zmk)
FOTO – Tereza Hronová