Odborníci z Baltské federální univerzity (BFU) Kant s kolegy z Pavlovova fyziologického ústavu Ruské akademie věd zjistili, že vzrušivost nervového systému u zvířat je vyšší při malé rozmanitosti střevní mikroflóry. Informovala o tom tisková služba programu Priorita 2030, na jehož základě výzkum probíhá.
»Ukázalo se, že ještě před vystavením stresu mají vysoce excitabilní zvířata nižší rozmanitost mikrobiálního složení ve srovnání s potkany s nízkou excitabilitou nervového systému. Možná, že nedostatek některých důležitých bakterií je jednou z příčin výraznějších depresivních nebo úzkostných příznaků u excitabilních potkanů,« uvedla Irina Šalaginová, docentka Ústavu lékařství a biologie BFU Kant.
Experiment byl proveden na potkanech, vědci sekvenovali gen »16S rRNA« mikroorganismů, aby pochopili, jaké bakterie obývají střevo, jejich počet a funkce.
Vědci také zjistili, že vystavení dlouhodobému stresu u málo vzrušivých potkanů zvýšilo podíl určitých bakterií ve střevě. Již dříve vědci z BFU a Fyziologického ústavu Ruské akademie věd zjistili, že potkani s geneticky podmíněnou vysokou excitabilitou nervového systému jsou náchylnější k rozvoji neurozánětu v reakci na stres a tvoří výraznější poruchy chování ve srovnání s nízkoexcitabilními potkany.
Tým nyní plánuje ověřit hypotézu, že i u lidí je vysoká vzrušivost spojena s větší náchylností k poststresovým poruchám.
»V literatuře již existuje mnoho důkazů o tom, že stres může vyvolat změny v mikrobiotě a jeho korekce může snížit poststresové poruchy. Naše studie je však unikátní v tom, že je prováděna na liniích potkanů, které mají kontrastní excitabilitu nervového systému. Tímto způsobem můžeme přistoupit k personalizované léčbě tím, že pochopíme roli dědičných individuálních rozdílů v rozvoji psychických poruch,« poznamenala Šalaginová.
(TASS)