Firma Florium z Prachaticka, která vyrábí žížalí hnojivo, představila v českém pavilonu výstavy Expo v arabské Dubaji návrh, jak i pomocí žížal pěstovat na poušti v písku rostliny. Jde o společný projekt s Botanickým ústavem Akademie věd ČR. Firma spolupracuje také s Univerzitou Karlovou. Testuje také, jak díky žížalám odbourávat škodliviny z kalů odpadních vod. Ročně vyrobí až 10 000 litrů organického hnojiva.
Florium vyrábí také vermikompostéry, nádoby určené ke kompostování domácího organického odpadu pomocí žížal. Na Expo se dostala díky tomu, že vedení Botanického ústavu zaujalo zařízení, jež obnovuje půdu či písek na bázi žížalího enzymu a gravitace. Dva roky se zařízení testovalo na zahrádce, kde se žížalí hnojivo stalo doplňkem dalších přírodních hnojiv pro pěstování rostlin v písku. Zkoumalo se také, jaké živiny a kolik jich vhánět do závlahového systému. Tento pokus pak představili na Expu jako systém, jak ozelenit poušť.
»Rádi jsme se účastnili tak velkého globálního projektu, který má smysl do budoucna, k oživení nehostinných podmínek, kde není dostatek vody, živin v půdě,« řekla jednatelka firmy Šárka Jakešová. Ta měla odmala z žížal fobii, což změnil až v roce 2013 Miloslav Tetour, který ji jako pěstitelku seznámil s žížalím kompostováním. »Z mé strany šlo při praktické části o intenzivní terapii šokem,« uvedla.
Jakešová a její partner David Kuchta začínali před osmi lety s jedním kyblíkem a ošatkou od ovoce. Teď mají v bývalé zemědělské hale 250 beden – kompostérů a rezervu pro dalších sto. V každém jsou až tisíce žížal. Kompostér je pětipatrový, jsou to plastové boxy naskládané na sobě. »V patrech jsou díry, žížaly mohou mezi patry přelézat. V horní části krmíme žížaly zbytky jídel. Pak přelézají do dalšího patra, kde z rostlinného odpadu tvoří krásný humus plný živin i půdních enzymů. Pak je další patro, kdy z něj už teče takzvaný žížalí čaj,« popsala Jakešová. Humus sbírají, dělají výluhy, produktem je tekuté hnojivo.
Žížaly umí přetvářet nejen biologický odpad, ale i kaly z odpadních vod. »V kalech se jim dobře daří. Zkoumáme, jak dokážou odbourávat těžké kovy a chemikálie z kalů. Máme pokusný velký kompostér, má dvanáct kubíků,« sdělil Kuchta. Po třech letech výzkumu klesly díky žížalám hodnoty škodlivin v kalech z čističek o 80 procent.
Aktivit má Florium víc. Pro firmu Viscofan, jež vyrábí umělá střívka pro potravinářský průmysl, řeší jejich ekologickou likvidaci. Do jednoho kempu zase dodali kompostovací toaletu, kdy se oddělí močovina od tuhých výkalů, jež žížaly přetvoří.
Zemědělci mohou podle Kuchty ušetřit náklady, když budou odpad zpracovávat pomocí žížal. »Tím, jak se zdražují minerální hnojiva, jsou poptávky na velké množství (našich) hnojiv. My ale nemůžeme dát jednomu zákazníkovi naši roční produkci, tak říkáme: naučte se to sami,« dodal Kuchta, původní profesí developer.
V roce 2020 utržila firma milion korun a skončila ztrátou po zdanění 162 000 korun. Vyplývá to z účetní závěrky. Obrat loni víc než ztrojnásobila, a tak skončí v zisku. Stará se o šest hektarů sadů, polí a luk. Vyrábí také dřevostavby.
(mac, čtk)
