V dubnu jsem se v Moskvě zúčastnila mezinárodní odborné konference pod názvem »Světová většina za spravedlivý, rovný a bezpečný svět«, která se konala v kontextu aktivit zemí BRICS. Účastníci byli ze států EuroAsie, Afriky a Latinské Ameriky – jednalo se o zástupce světové »většiny«, prosazující nový světový řád, spravedlivý, rovný a bezpečný svět, bez anglosaské hegemonie.
Aby si USA a jeho západní spojenci udrželi status světového hegemona, organizují a vedou hybridní válku se světovou většinou, manipulují mezinárodními organizacemi, svévolně a drze jednají jménem mezinárodního společenství a nezákonně uplatňují jednostranné sankce.
Sport, kultura, věda se staly nástroji politického vydírání. Celý proud »řízeného chaosu« – tedy genocidy, etnické čistky, ničení a drancování kulturních památek – je namířen proti národům světové většiny a jeho cílem je udržet hegemonii USA, za nimiž stojí velké finanční nadnárodní korporace.
V současnosti jsme také svědky nového fenoménu v civilizačních dějinách lidstva – globální anticivilizace, která ničí tradici, národní státy, kulturní rozdíly, rodinu, pohlaví a nakonec i samotného člověka. Propast se otevřela…
A nabízí se otázka: kdo dá ideovou a hodnotovou odpověď na hrozby postupující anticivilizace, kterou nastoluje globální liberální diktatura?
Svět je stále bipolární. Na jedné straně anticivilizace a postmoderna, na druhé tradiční duchovní a morální hodnoty.
Tradiční hodnoty, duchovní a morální hodnoty jsou základem, na kterém je nutné sjednocení lidstva. Každá civilizace byla vybudována na základě těchto hodnot a opětné obracení se k nim znamená sebeobnovu civilizačního společenství.
Proto byl v Moskvě předložen návrh Všeobecné deklarace lidských práv 2.0, která je postavena na skutečně lidských hodnotových základech. Vychází ze systému priorit, které jsou charakteristické pro všechny národy světa.
Všeobecná deklarace lidských práv přijatá v roce 1948 se mohla jevit jako důležitý krok. Cílem tehdy bylo zabránit nacismu. Ale dnes je zřejmé, že ustanovení Deklarace jsou nedostatečná, protože byla přijata na základě ideologie liberalismu. Je třeba připomenout, že Sovětský svaz a jeho příznivci tehdy v roce 1948, ačkoli nebyli kategoricky proti deklaraci, vyjádřili pochybnosti o dostatečnosti předložených ustanovení. Nedostatek souvisel především s definicí toho, co se rozumí pod pojmem Člověk s velkým Č. Ale dnes, po desetiletích, je zjevná potřeba přijmout novou deklaraci – Deklaraci většiny lidstva.
Vladimíra Vítová, předsedkyně Aliance národních sil