Pro všechny nevěřící Tomáše a pro autory zvacího dopisu sudetským Němcům do Brna. Zdaleka totiž nejde jen o »usmíření«, jak vyplývá z dokumentů Sudetoněmeckého landsmanšaftu o jejich cílech. Výsledky druhé světové války včetně poválečného uspořádání ČSR neradno zpochybňovat. Ani směrem k Němcům, ani k Maďarům.
»…Mezi 21. srpnem 1940 a 28. říjnem 1945 vydal Edvard Beneš jako československý (exilový) president celkem 143 dekretů. Dvanáct těchto dekretů prohlašuje Němce a Maďary kolektivně vinnými a zbavuje je téměř všech práv. Jejich majetek byl zabaven, státní občanství odebráno. Tím byly dány předpoklady pro vyhnání. Dne 8. května 1946 vydal československý parlament tzv. Amnestijní zákon (Zákon č. 115/1946 Sb., o právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků),který fakticky legalizoval všechny zločiny páchané na Němcích a Maďarech. Diskriminující Benešovy dekrety a tzv. Amnestijní zákon jsou dodnes součástí českého právního řádu a platí fakticky dále. Sudetoněmecké krajanské sdružení se zasazuje o překonání zvrácenosti vyhnání a o zhojení této křivdy na základě spravedlivého vyrovnání…«
»…V tomto směrodatném, s velkou většinou schváleném prohlášení našeho spolkového shromáždění jsme pro širokou veřejnost objasnili, že nijak neustaneme v našem boji proti dále trvajícím křivdám, v boji za vlastní i mezinárodní právo na domov…« Bernd Posselt
Michal Hašek
Ti kdo sem zvou Sudeťáky porušují Dekrety skvělého prezidenta Edvarda Beneše a narušují celou poválečnou mírovou politiku Československa. Pokud vím, tak porušení zákona bylo vždycky v naší vlasti trestné.