Znám mnoho »sportovních fandů«, pro které je sportem pouze fotbal a hokej a to ještě jen v té nejlepší kvalitě, tudíž ani naše nejvyšší soutěže to až na výjimky nejsou. Ale na to bude ještě prostoru dost, pojďme někam, kde se končí.
V sobotu se v Norsku běžel slavný Birkebeinerrennet. Tento závod v běhu na lyžích se poprvé pořádal v roce 1932. Jedná se o nejtradičnější a nejprestižnější norský lyžařský závod. Trasa je neměnná a vede z městečka Reny do lyžařského střediska Lillehammeru. Závod měří 54 kilometrů, které závodníci musí překonat klasickým stylem a se závažím o minimální váze 3,5 kg na zádech. Věková hranice pro účastníky je v hlavním závodě 16 let.
Birkebeinerrennet se běhá jako připomínka cesty, kterou na počátku 13. století vykonali Torstein Skevla a Skjervald Skrukka. Tito muži byli příslušníky birkebeinerů (v překladu březonozí), kteří v občanské válce podporovali krále Sverreho Sigurdssona, a zachránili na lyžích malé princátko Håkona Håkonssona. Březonozí své pojmenování dostali podle toho, že si nohy obalovali březovou kůrou.
Nejvíce vítězství v historii závodu – sedmi – dosáhl Erling Jevne, český lyžař Stanislav Řezáč zvítězil čtyřikrát. Lyžařský závod se stejným jménem připomínající stejnou událost se koná také každoročně v americkém Wisconsinu. Jedná se o největší závod v běhu na lyžích v Severní Americe.
Letos závod žen suverénně ovládla »stará dobrá známá« z této rubriky – Norka Astrid Øyre Slindová. Tentokrát vše vyšlo podle plánů, až na drobnou trhlinu v komentátorském plánu v pražském televizním studiu. Mužskou kategorii v poklidu vedla pětičlenná skupina, ženskou část kdesi za nimi čtyřčlenná. Ale když byl najednou vrácen obraz na mužskou skupinu, měla šest členů! Skandál! Kdo to je?! Vždyť měli takový náskok!
Po nějakém čase byl vetřelec »pasován« do role nezávodníka – nemá přece číslo a suverénně ten kopeček »vybruslil«, zatímco závodníci jeli soupaž… Později se, prý zcela logicky, protože nemohl stačit tempu vedoucích závodníků, ztratil, aby se objevil ve vedoucí skupince žen. Po dalším čase byl »odhalen« jako někdo z televizního nebo rozhlasového štábu, protože má mikrofon. Nakonec byl identifikován jako Simen Østensen.
O víkendu skončila sezona pro biatlonisty. Ve včerejším z pátku přeloženém sprintu byla Tereza Voborníková nějaký čas průběžně třetí, nakonec byla posunuta na šesté místo, které i tak bylo nečekané a nejvyšší v jejích závodech Světového poháru. V dnešních závodech s hromadným startem na ně bohužel už nikdo nenavázal.
Také v sobotu potvrdila starou pravdu Ester Ledecká. Kolikrát jste slyšeli, že se chodí na dvě piva – na první a na poslední. Někteří k tomu dodávají zlá, nepěkná slovíčka, že to mezi tím se nepočítá…
Ale Ledecká letos ze zdravotních důvodů jela jen dva závody Světového poháru – tedy svůj první a svůj poslední.
Ve středu trojnásobná olympijská vítězka ve slovinské Rogle v paralelním obřím slalomu na snowboardu nejprve vyhrála kvalifikaci a pak i tři vyřazovací jízdy, ale ve finálovém duelu ji o pět setin předčila Rakušanka Sabine Schöffmannová.
To včera už neponechala náhodě nic a ovládla paralelní slalom v Berchtesgadenu. Připsala si tak 21. triumf ve Světovém poháru na snowboardu.
A možná stačilo málo, a nejúspěšnější sezona (no ano – vždyť byla nejhůř stříbrná…) mohla být ztracena. Řeč není o zdraví, ale o informaci na webu Svaz lyžařů ČR (SLČR). Až 9. března úsek snowboardingu SLČR oznámil, že s Ledeckou je uzavřena reprezentační smlouva na celý nadcházející olympijský cyklus, tedy do roku 2026. Ovšem vzhledem k tomu, že na lyžích Ledecká do konce vrcholné mezinárodní sezony závodit nebude, stále nedošlo k podpisu smlouvy s úsekem alpských disciplín, která má stejnou textaci jako smlouva na snowboarding, liší se pouze sportem… Poslední zmiňovaná situace možná nemá se sportem tolik společného, ale když se přihodila největší hvězdě současného baseballu, tak vlastně jo. Japonec Šohei Ohtani, hvězda Los Angeles Angels, po příletu do USA k semifinálovému zápasu World Baseball Classic vystoupil v »bejsbolce«, kterou dostal po zápase s českým týmem na zmiňovaném turnaji.
Teď si musí dát pozor, aby se o tom nedozvěděli někteří novináři, ministryně války nebo jiní členové a přívrženci »pětikolky«, kteří o lidech, co měli české vlajky na Václavském náměstí, tvrdí, že jsou to chcimírové, proruští flastenci, míroví štváči a já nevím, co ještě…
Takže sportu zdar – a úspěšný týden všem sportovcům i nesportovcům.
Tak si říkám, kdo ty vaše sportovní plky (kromě mě) asi tak tady čte. Konkrétně dálkové běhy na lyžích jsou tak specifickou disciplínou, že pokud už někoho zajímají, tak jsou to lidé nadšenci, kteří je sledují přímo v TV nebo si výsledky dávno našli na specializovaných sportovní serverech a nepotřebují k tomu neodborný povrchní komentář člověka, který v životě na lyžích nestál.
Už skutečně srandovní je váš pokus podsouvat mi, že nic nevím o žurnalistice. Možná, mě ty moje glosy ale na rozdíl od těch vašich neživí.
Karle, s Vámi je radost diskutovat 🙂 .
Momentálně nejsme ve sportovním zpravodajství, ale ve článku „Sportovní víkend…“. Ten spolu se „Sportovním týdnem…“ je reakcí a trochu jiným pohledem na něco, co se v daném období stalo, ne tedy sportovní zpravodajstvím s oznámením výsledků. Že jste to nepochopil, nebo děláte, že jste to nepochopil, je Váš boj 🙂 .
Vybral jste si nyní laufy ke kritice, ale článek je i o jiných sportech – a příští týden bude třeba o úplně jiných. To se tak stává 🙂 .
Nechápu Vaše osobní útoky, nevíte, zda jsem na lyžích stál, či nestál, ale to je fuk. Stejně jako to, že jsem údajně napsal, že nic nevíte o žurnalistice 🙂 . Přečtěte si ještě jednou, co jsem napsal a pak mudrujte!
Víte, nejzásadnější rozdíl mezi námi je ten, že Vy „plkáte“ možná pod svým jménem Karel Brázda, možná pod smyšleným mejlem (který se jménem nesedí, ale to ani nemusí, to ještě nic nedokazuje…) – ALE HLAVNĚ: JÁ TU MÁM SVOU FOTKU, takže Vy jste pro mne pouhopouhý anonymní „všeználek“ a „pán z diskuze“. A já se s Vámi mohu bavit a nemusím, zatím se odkopáváte hezky a proto mě to zatím baví. Výhoda na mé straně je v tom, že jste na našem webu, tedy na návštěvě a měl byste se tak chovat, protože jistě víte, co lze provést s nežádoucí návštěvou. Neberte to jako vyhrožování, je to jen opakované upozornění, že třeba další Vaše neslušné výrazy v jiných Vašich příspěvcích už nemusejí být tolerovány.
Věřím, že se budete nadále chovat slušněji a těším se na Vaše další příspěvky 🙂 .
Z
Soudruhu Kupský, docela by mě zajímalo, když tu tak zasvěceně hovoříte o dálkových bězích na lyžích, kolikrát jste vy sám stál na běžkách letošní sezónu. Abyste mě nebral za za slovo, tak já jsem si to spočítal na cca 13 výjezdů v Jizerkách, každý po cca 27 km. Naposledy ve středu, kdy už ale např. na Krásné Máří bylo potřeba lyže přenášet. Tak neváhejte a pochlubte se. Jinak si budeme muset myslet, že tu planě žvaníte o něčem, o čem víte houby.
P.S.: Za ten poslední odstavec mě bylo trapně i za vás.
Karle, mně je trapně za všechny Vaše odstavce, ale kdybyste s tím nezačal, nenapsal bych to.
Povinností redaktora rozhodně není zpovídat se „pánovi z diskusních příspěvků“ ani předvádět sportovní výkony 🙂 . Také se Vás neptám, kolik jste napsal článků, rozhovorů, na kolika jste byl tiskovkách nebo akcích, o kterých jste napsal. A víte proč? Protože jste nikdy nepsal, že jste redaktor 🙂
Jinak by mě to v životě nenapadlo zjišťovat – vlastně se vůbec divím, že s Vámi ztrácím čas 🙂 .
Z