V posledních měsících se nejen mezi politiky, ale i veřejností diskutuje uspořádání sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pořadatelem akce je spolek Meeting Brno, z. s., který vznikl v roce 2016 a jehož zakladateli a hlavními činovníky jsou Petr Kalousek, David Macek a Jiří Mottl. První předsedkyní spolku byla krátce spisovatelka Kateřina Tučková. Podle vyjádření organizátora jde o sbližování českého a německého národa. Předsedou Sudetoněmeckého landsmanšaftu je Bernd Posselt, který odmítá Benešovy dekrety. A to je stále citlivá část pro mnoho Čechů, kteří byli v letech 1937 a 1938 násilně vyhnáni z českých Sudet.
Významnou roli v tomto období hráli Konrád Henlein a karlovarský K. H. Frank. Oba zmínění členové NSDAP prosazovali odtržení Sudet od Československa a připojení k Velkoněmecké říši. Navíc zakázali v pohraničí činnost Sokola, jehož členové byli vlastenci. To byly počátky rozkolu mezi Čechy a sudetskými Němci. Mnoho českých rodin bylo perzekuováno německými obyvateli, kteří vstoupili do NSDAP a propagovali myšlenky odtržení Sudet od Československa. Podle československých zákonů se jednalo o vlastizradu. I mezi sudetskými Němci byly rozpory, a to převážně v pohledu na soužití s českým obyvatelstvem. Tato část sudetských Němců odmítala politiku Konráda Henleina a podporovala sokolské hnutí a odsuzovala odsun Čechů do vnitrozemí. Tito odpůrci byli v převážné většině zatčeni a deportováni do německých koncentračních táborů. Takže ani mezi německým obyvatelstvem nedocházelo k usmíření.
Během války došlo v pohraničí k »očištění« Sudet od českého »plevelu«, jak prohlašovali Henlein s K. H. Frankem. Význační členové Sokola byli zatčeni a deportováni do koncentračních táborů. Na tato zvěrstva prováděná v Sudetech pan Posselt jaksi zapomněl. Do dnešního dne jsem neslyšel z úst předsedy Sudetoněmeckého landsmanšaftu, aby se omluvil za nedobrovolný odsun Čechů z pohraničí, České obci sokolské za popravu význačných členů spolku v koncentračních táborech.
Když jsem působil v Klášterci nad Ohří, v letech 1967 až 1980, zajímal jsem se o osud obyvatel města a okolí v letech 1935 až 1946. Mnoho zůstavších Němců mi řeklo, že do roku 1935 byl život ve městě mezi Čechy a Němci až na malé výjimky v symbióze. Na období od roku 1937 do 1945 neradi vzpomínají a označovali ho za rozkol mezi samotnými Němci. Vysídlení sudetských Němců v roce 1945 a 1946, které prováděli takzvané »Rudé gardy«, bylo pro ně také traumatizující, Srovnali to s vysídlením Čechů v roce 1938. Za činnost »Rudých gard« by se měli Češi omluvit. Již tehdejší československý prezident Edvard Beneš tyto činy při odsunu Němců z pohraničí odsoudil. To nemění nic na faktu, že by se »Benešovy dekrety« neměly zrušit, jak to prosazuje Bernd Posselt.
K omluvě sudetským Němcům se svého času měl i Václav Havel. Naštěstí mu to rozumnější část politické reprezentace vymluvila. Pak je pro mne nepochopitelné nynější prohlášení prezidenta Pavla, ve kterém vyzývá k omluvě sudetským Němcům. Jeho výzva by měla smysl teprve tehdy, až se sudetští Němci omluví českým občanům a Sokolům popravených v době protektorátu, který tehdy fakticky vedl sudetský Němec Karl Hermann Frank.
Pro mne uspořádání sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně vede k usmíření pouze na české straně. Navíc Bernd Posselt v Evropském parlamentu hlasoval proti přijetí České republiky do Evropské unie. Jednání české Poslanecké sněmovny 14. května 2026, která přijala »Stanovisko vládní koalice ke sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně«, označil za frašku. To je usmíření? Nejsem přesvědčený, že sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu by měl probíhat na území České republiky. Pokud prezident volá po omluvě sudetským Němcům, pak by měl aktivovat jednání s Německem o omluvě za vystěhování českých obyvatel ze Sudet a zcela odmítnout zrušení Benešových dekretů, jak to požaduje Bernd Posselt.
Vladimír Vlk
Diskuze je uzavřena.